Oběžná dráha asteroidu 2020 CD3 v roce 2020. Bíle oběžná dráha Měsíce. Credit: Tony873004

Země získala nový měsíc, ale asi jen do dubna

Elon Musk popřel, že by šlo o jeho dílo…

Na nový objekt upozornili astronomové Kacper Wierzchos a Teddy Pruyne z NASA Catalina Sky Survey. Pozorování se uskutečnilo na observatoři Mount Lemmon poblíž arizonského Tusconu.
Miniměsíc o průměru 1,9–3,5 metru jeho objevitelé označují jako 2020 CD3, protože pravděpodobně jde o asteroid typu C (uhlíkatý asteroid, převládající typ). Jedná se teprve o druhý asteroid tohoto typu přistižený na oběžné dráze Země. V roce 2006 byl takto objeven objekt RH120, mimochodem také v rámci projektu Catalina Sky Survey.
Podle Smithsonian Astrophysical Observatory se nepodařilo zjistit nic, co by nasvědčovalo umělému původu tohoto tělesa. Elon Musk k celé záležitosti uvedl, že se nejedná o Tesla Roadster, který byl vypuštěn v roce 2018 a nyní obíhá kolem Slunce.
Z podoby oběžné dráhy má vyplývat, že nově objevený asteroid zachytila Země asi před 3 roky ve vzdálenosti větší, než je oběžná dráha „hlavního“ Měsíce. Vazba mezi oběma tělesy ale není stabilní a 2020 CD3 nejspíš od Země brzy unikne, podle publikovaných odhadů (Grigori Fedorets z Queen’s University Belfast) možná už v dubnu. I kdyby ale namísto toho došlo ke srážce se Zemí, objekt je tak malý, že by se rozpadl už v atmosféře, a žádné zvláštní škody nezpůsobil. Pro srovnání, RH 120 obíhal Zemi od září 2006 do června 2007. Teď míří na opačnou stranu Slunce než Země, ale do naší blízkosti by se měl vrátit v roce 2028.
Jedna studie dokonce odhaduje, že v jakýkoliv okamžik je pravděpodobné, že kolem Země udělá alespoň 1 smyčku těleso o průměru větším než 1 metr, které se pak z nestabilní oběžné dráhy opět uvolní, aniž si toho na Zemi někdo všimne. Vliv Slunce a Měsíce způsobí, že se dočasná oběžnice Země brzy vrátí na oběžnou dráhu čistě kolem Slunce. Planetární geolog David Rothery na The Conversation dále uvádí, že výpočty oběžných drah tak malých těles jsou velmi nespolehlivé, protože na miniměsíce silně působí sluneční záření a my přitom pořádně neznáme jejich velikost, tvar ani odrazivost světla…

Zdroj: Phys.org, The Comversation.com a další

Neurony v mozkové kůře jsou u člověka zapojeny jinak než u myši

A co z toho vyplývá pro umělé neuronové sítě? Navzdory předchozím předpokladům jsou nervové buňky …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *