Články

Týden na ITBiz: Sčítání robotů na Wikipedii

Historie funkce copy-paste. Kdo vydělá na coronaviru. Evropská komise chce pravidla pro bezpečné sdílení dat napříč Evropou. Autonomie a automatizace není totéž. Sčítání robotů na Wikipedii Od spuštění v roce 2001 se na Wikipedii objevilo asi 40 milionů článků a na projektu aktuálně pracuje kolem 140 000 dobrovolných editorů. Kromě …

více »

Exoplanety s rekordně krátkou oběžnou dobou

Mediálním prostorem nyní rezonuje objev exoplanety NGTS-10 b. Článek o objevu vychází v odborném tisku, i když v preprintu byl od loňského roku, takže není až tak velkým překvapením. V souvislosti s NGTS-10 b se zmiňuje její oběžná doba, která má být nejkratší. To je teoreticky pravda, ale je potřeba …

více »

Změna gravitace umožňuje ihned zachytit zemětřesení

Blesk spatříme rychlostí světla, zvuk hromu k nám dojde podstatně později, rychlostí asi 340 metrů za sekundu. Seismické vlny v zemské káře jsou sice rychlejší (8 km/s), ale proti světlu stále příliš pomalé. Zemětřesení přitom vyvolává změny gravitace a gravitační vlna se šíří rychlostí světla – v tomto případě dokážeme …

více »

Exopolární záře: Vědci poprvé zachytili rádiové emise z interakce mezi hvězdou a planetou

Astronomové objevili neobvyklé rádiové vlny přicházející od červeného trpaslíka GJ 1151, který se nachází 26 světelných let od nás v souhvězdí Velké Medvědice. Vědci využili projekt LOFAR (Low Frequency Array), což je síť radioteleskopů, které se nachází po celé Evropě a pozorovali několik blízkých hvězd. GJ 1151 je zaujala svým …

více »

V CERNu žádnou odlišnost antihmoty neobjevili

Jak předpokládá standardní model částicové fyziky, antihmota se od hmoty ničím neliší. Fyzikové by z druhé strany nějakou odlišnost antihmoty objevili rádi, protože případná asymetrie by mohla přispět k odpovědi na otázku, proč v okolním vesmíru tak výrazně převažuje jedna z obou forem. V rámci experimentu ALPHA v CERNu vědci …

více »

Hnojení oceánů železem by proti oteplování prý moc nefungovalo

Obohacování oceánů o železo patří k zajímavým geoinženýrským nápadům umožňujícím hýbat s klimatem. Základní myšlenka je jednoduchá. Železo představuje v oceánech nedostatkový zdroj, který brzdí množství živé hmoty. Pokud oceán pohnojíme železem, vyroste zde více planktonu, který do sebe bude fotosyntézou vázat více oxidu uhličitého; a to nejen dočasně, část …

více »

NASA volí mezi Venuší, Io a Tritonem

DAVINCI+, IVO, TRIDENT nebo VERITAS? NASA vybrala čtyři koncepční studie, které se staly finalisty aktuální 15. a 16. výběru návrhů pro výzkumný program Discovery. Nejedná se zatím o schválené mise – některé z nich určitě nedostanou možnost pokračovat k realizaci, ale i tak určitě stojí za zmínku. Ve všech případech …

více »

Co bychom viděli, kdyby se Betelgeuse stala supernovou

Změny jasu hvězdy Betelgeuse vzbudily velký zájem médií. Astronomové opakovaně ujišťují, že je hodně nepravděpodobné, že by se hvězda před našima očima změnila v supernovu. Nicméně – kdyby k tomu přece jen došlo, co bychom spatřili? Byla by to pořádná show, když Betelgeuse má průměr 700krát větší než naše Slunce… …

více »