Jak by uhlík mohl být šestivazný, když má 4 valenční elektrony? Působí to jako nesmysl, ale z benzenového „kruhu“ se prý lze dostat i k takto podivné sloučenině. Historie šestivazného uhlíku se začala psát už v 70. letech. Vědci tehdy vzali hexamethylbenzen (normální benzen s vodíky nahrazenými skupinami CH3, uhlík …
více »Co padlo dřív: Chattušaš, nebo Trója?
Nově publikovaný luvijský nápis vypovídá o konci doby bronzové ve východním Středomoří kolem roku 1200 př. n. l. V této bouřlivé době padla Trója i většina městských center na řecké pevnině. Zanikla říše Chetitů, napaden byl rovněž Egypt. Kromě samotné trojské války se většina destruktivních akcí přičítá tzv. mořským národům. …
více »Nemagnetický prvek zvyšuje magnetismus
Podle veškeré logiky by smícháním magnetického a nemagnetického materiálu měl magnetismus poklesnout. Skandium to vidí jinak. Yaroslav Mudryk a jeho kolegové z Ames Laboratory (spadá pod americké ministerstvo energetiky) zjistili, že když do slitiny gadolinia a germania přidají prakticky nemagnetické skandium, dostanou ještě silnější magnet. Pro výsledek bylo nejdůležitější, aby …
více »Deep learning pro segmentaci obrazu
Segmentace obrazu spočívá v rozdělení obrázku do dvou či více oblastí za účelem získání užitečných informací o snímané scéně. Techniky založené na metodách deep learning umožní automaticky segmentovat reálné snímky na části odpovídající konkrétnímu významu. MATLAB, jakožto vývojové prostředí pro vědeckotechnické výpočty, nabízí v oblasti segmentace obrazu jak klasické metody, tak …
více »Týden na ITBiz: Vytvořte si vlastní IDE nebo programovací jazyk
KKCG významným hráčem na trhu IT služeb. Novinky z bezpečnosti. Blockchain jako vstupenka na koncert. MPS: Vytvořte si vlastní IDE nebo programovací jazyk Svět programování prochází různými změnami. Prostředí MPS umožňuje definici vlastních programovacích jazyků, inspiruje se doménově specifickými jazyky, ale jde výrazně dál. Radiálně novou podobu získává i vývojové …
více »Kam po Plutu? New Horizons se možná dožije třicetin
Americká kosmická sonda New Horizons přibližně před rokem dokončila hlavní část mise v podobě průletu okolo Pluta a jeho měsíců. K samotnému průletu sice došlo už v červenci 2015, ale do konce října 2016 byla postupně stahována veškerá data, kterých bylo 50 GB. Sonda se poté uložila k zimnímu spánku, …
více »Další podivný led, tentokrát ultralehký
Na japonské Okayama University připravili nadýchané formy ledu („aeroices“). Známe řadu ledů vznikajících při vysokých tlacích (a předpokládáme jejich existenci třeba v nitru některých planet), existuje však i skupina ledů lehkých, byť ty dosud moc nikdo nezkoumal. Masakazu Matsumoto to nyní změnili. Tvrdí, že jejich studie by mohla pomoci lépe …
více »1D materiál – česky drát, ale nano
Nejtenčí drátek spojených atomů telluru. Když už nestačí 2D materiály, je čas na 1D. „Nitka“ se vyrobí s použitím uhlíkové nanotrubičky, která funguje jako bužírka. Drátek připravili výzkumníci z University of Cambridge a Warwick University, jeho průměr je miliardtina metru – 10 na -9, tedy opravdu nano. Nebo jinak, je …
více »Uhlíkové nanotrubičky s benzenem zvládnou emisi jediného fotonu
Jednofotonová emise je klíčovou složkou řady kvantových technologií, zvláště kvantových komunikací. Američtí a japonští fyzici vymysleli způsob, jak vysílat jednotlivé fotony při pokojové teplotě a na vlnových délkách, které jsou použitelné v telekomunikacích. K jednofotonové emisi došlo, když laserem ozařovali uhlíkové nanotrubice, které měly speciální defekty. Jejich výzkum by mohl …
více »Jednoduché teorie gravitace prý nevycházejí
Modely vysvětlí zrychlující se rozpínání vesmíru, ale naráží na černé díry. Fyzička z Uralské federální univerzity (UrFU, Jekatěrinburg) podrobila zkoumání nejmodernější úpravy gravitačních teorií. Podle článku publikovaného v Classical and Quantum Gravity ani nejoblíbenější úpravy obecné teorie relativity na gravitaci zatím nestačí. Hlavní problémy jsou prý následující: temná hmota, zrychlená …
více »