Články

Uhlíkové nanotyčky a kouzla s vodou

Foto: © Oleksiy Mark / Dollar Photo Club

Satish Nune a jeho kolegové si povšimli zajímavého jevu: při rostoucí vlhkosti náhle uhlíkové nanostruktury ze sebe vyloučily vodu a jejich hmotnost poklesla až o polovinu. Jak uvádí vědec z Pacific Northwest National Laboratory, i když existence toho jevu byla předpovězena už asi před 20 lety, teprve nyní se jej …

více »

Vznik hierarchie a co z toho vyplývá pro umělou inteligenci

Foto: © Dollar Photo Club

Výzkumníci z University of Wyoming a francouzské INRIA se zabývali tím, jak na mnoha úrovních přírodních i umělých systémů vzniká hierarchie. Ať už jde o lidský mozek, firmu, internet, silniční síť nebo kaskády proteinů a genů, na určitém stupni složitosti se začínají objevovat centra, víceméně oddělené subsystémy i různé úrovně. …

více »

Svět teplých jupiterů

Image credit: ESA/Hubble & NASA, Acknowledgement: Judy Schmidt

Horké jupitery asi není třeba představovat. Jedná se o planety velikosti Jupiteru, které ale okolo svých hvězd oběhnou za několik málo dní nebo dokonce jen hodin. Horcí jupiteři vznikli dál od svých hvězd a poté migrovali směrem k hvězdě. Nová studie, která pracovala s daty z Keplera, se zaměřila na …

více »

Hawkingovo záření prý detekováno – jako zvukové vlny

Credit: (c) NASA/JPL-Caltech/DSS

Jeden z nejdůležitějších Hawkingových objevů zní, že černé díry září. Nejsou tedy paradoxně úplně černé a ani věčné, v kosmicky velmi vzdálené budoucnosti se i ty největší z nich „vypaří“. Proč, jak se často uvádí, Stephen Hawking i přes svou genialitu zřejmě nedostane Nobelovu cenu? Protože záření černých děr sotva …

více »

Obrovská protonová vodivost biologického materiálu

Solkoll, Wikipedia, licence obrázku public domain

Jak žraloci cítí velmi slabý elektrický signál? Američtí vědci objevili, že materiál konzistence rosolu, který se nachází v kůži žraloků, ale i jiných ryb, má nejvyšší protonovou vodivost, jež kdy byla v biologickém materiálu naměřena. Možná si řeknete „No a?“, jenže od žraloků vede cesta až k novým elektrickým čidlům. …

více »

Kvantová kočka: Kdo uvěří v nesmrtelnost?

autor Continentaleurope, zdroj: Wikipedia, licence obrázku GFDL

Myšlenkový experiment se Schroedingerovou kočkou známe všichni, co ale kdyby platila mnohasvětová interpretace kvantové mechaniky? Jsme nesmrtelní? Následující paradox je znám v řadě verzí, přidržme se té, jak ji popisuje Max Tegmark. Podle Everettovy interpretace kvantové mechaniky se v okamžiku měření (pozorování) vlnová funkce rozštěpí, a svět se tak rozdělí …

více »

K čemu byly díry v mamutí kosti

nástroj z paleolitu, credit (c) University of Tübingen

O provazech a lanech z paleolitu toho víme velmi málo, i když třeba ve Věstonicích se podle všeho tkaly oděvy z kopřiv. Nyní Nicholas J. Conard a Maria Malina z Universitaet Tübingen přišli s novou interpretací nálezu mamutoviny z jeskyně Hohle Fels v jihozápadním Německu. Díry v mamutí kosti podle …

více »

Exoplaneta u Proximy Centauri?

Image credit: ESA/Hubble & NASA, Acknowledgement: Judy Schmidt

Spekulace nabírají na obrátkách. Oznámí astronomové objev exoplanety u Proximy Centauri, nejbližší hvězdy od Slunce? Jaký objev v oblasti exoplanet je ten největší? Těžko říct. S oblibou říkám, že to není konkrétní jeden objev ale informace, že exoplanety jsou všude a jsou pestré. V tomto tvrzení máte schované vše: od …

více »

Poloměr protonu zůstává hádankou

Solkoll, Wikipedia, licence obrázku public domain

Nové měření na jádře deuteria ukazuje, že mluvit přímo o rozporu se standardním modelem částicové fyziky by bylo příliš silné, ale nejasnosti přetrvávají. Poloměr protonu se nejčastěji stanovoval z rozptylu jiných částic, jimiž se proton odstřeloval. Další metoda vycházela z toho, jakou hodnotu/vzdálenost mají energetické dráhy elektronu v atomu. Podle …

více »