Superhmotné černé díry najdeme v centrech prakticky všech galaxií, i těch vzdálených, pocházejících tedy z raného vesmíru a ještě mladých. Z toho lze odvozovat, že existují již na samém počátku vývoje galaxie, možná dokonce fungují jako krystalizační centrum, kolem něhož se pak samotná galaxie formuje. Jenže jak tyto objekty vlastně …
více »Mince padá častěji tak, jak byla vyhozena
Možná je to výzkum hodný ocenění Ig Nobel, ale předpokládám, že autoři experimentu se při něm mohli dobře pobavit. Vědecký tým (výčet lidí podílejících se na studii zabítá 4 řádky) uskutečnil 350 757 hodů mincí (házelo 48 lidí ve 46 zemích). Cílem bylo otestovat spíše kontraintuitivní předpověď fyzikálního modelu „reálného“ …
více »OSIRIS-REx přivezl mimořádné vzorky
Prvotní rozbory vzorků ze 4,5 miliardy let staré planetky Bennu, které na Zemi dopravila americká sonda OSIRIS-REx, vykazují vysoké koncentrace uhlíku a vody. V obou případech se jedná o základní stavení kameny života. NASA (nejen) tyto novinky zveřejnila na včerejší tiskové konferenci, která se konala na Johnsonově středisku v Houstonu. …
více »Umělá inteligence poprvé kompletně detekovala a klasifikovala supernovu
Nový systém, vyvinutý v rámci mezinárodní spolupráce pod vedením Northwestern University, automatizuje celý proces vyhledávání nových supernov na noční obloze – v podstatě z tohoto procesu vylučuje člověka. Nejenže se tím rapidně urychluje analýza a klasifikace nových kandidátů na supernovy, ale také se tím vylučuje lidská chyba, uvádí průvodní tisková …
více »Na chřipkovou pandemii po první světové válce umírali také hlavně nemocní
Studium kosterních pozůstatků podle nové studie vyvrací mýtus o pandemii chřipky po roce 1918. Podle učebnic dějepisu postihovala tato chřipka, na kterou zemřelo víc lidí než v zákopech první světové války, zdravé dospělé v nejlepších letech stejně často, ne-li častěji, než lidi slabé nebo nemocné. Výsledky výzkumu publikované v Proceedings …
více »Na Venuši možná blesk neudeří
Povrch Venuše samozřejmě představuje z našeho pohledu peklo: vysoký tlak i teplota, déšť koncentrované kyseliny sírové. Jestli tam ještě šlehají blesky, se už pak (z „praktického hlediska“ plánování nějakým misí, řekněme) může zdát skoro jedno, ale teoreticky je ta otázka jistě zajímavá. Vědci se o blesky na Venuši přou už …
více »Led XIX: nově objevená fáze má být speciálně elektricky vodivá
V nitru Uranu a Neptunu se podle všeho nacházejí fáze ledu s vysokou hustotou. Tyto materiály existují za vysokých tlaků i teplot (opravdu hluboko uvnitř těchto planet). Vědci nedávno poprvé pozorovali jednu z těchto fází, led XIX, pomocí výkonných laserů, které reprodukují odpovídající extrémní podmínky, které předpokládáme v nitru velkých …
více »Třikrát supravodivost: grafenové kvazikrystaly, strojové učení a Majoranovy kvazičástice
Supravodivé vrstvy grafenu mohou být současně kvazikrystalem. Twistronika, tedy obor zkoumající chování monoatomárních nebo jinak tenkých materiálů, jejichž více vrstev je položeno na sobě a vůči sobě různě posunuto či pootočeno (twist), se protla s dalším zajímavým oborem fyziky, s kvazikrystaly, V nová práci studii z MITu a dalších institucí …
více »Je elektron spíš koule, nebo vajíčko?
Vědci se pokusili najít případnou asymetrii v tzv. elektrickém dipólovém momentu elektronu. Výzkum byl původně inspirován hledáním možné asymetrie mezi hmotou a antihmotou, tj. otázkou, zda jsou elektron a pozitron nutně „dokonalými“ antičásticemi. Elektrický dipólový moment elektronu (eEDM) udává, jak rovnoměrně je tento náboj rozložen mezi severním a jižním pólem …
více »Dokázali, že fonony mohou být chirální
Fonony jsou kvazičástice, kolektivní vibrace krystalové mřížky. Nová studie má poskytovat důkaz jejich rozlišování podle chirality: tedy že dva fonony mohou být svými zrcadlovými obrazy a nedají se ztotožnit. Na pohled to moc smysl nedává, protože jde vlastně o něco jako proud materiálem, ale stačí si to představit jako proud …
více »