Články

Perseverance poprvé vykládá vzorky

Právě v těchto dnech prochází americké vozítko Perseverance procesem, v jehož rámci začne vytvářet historicky první úložiště vědecky cenných vzorků mimo povrch planety Země. Půjde o kriticky důležitý milník v rámci americko-evropské kampaně MSR (Mars Sample Return), která má za úkol dopravit na Zemi vzorky z Marsu za účelem jejich …

více »

Záhada roviny satelitních galaxií má být jen iluze

Satelitní galaxie obíhající Mléčnou dráhu jsou už asi půl století spojeny s jednou záhadou – všechno totiž nasvědčovalo tomu, že se pohybují v jedné rovině („plane of satellites“) protínající Mléčnou dráhu. Na rozdíl od podobného uspořádání v případě Sluneční soustavy k tomu ale v případě sousedních galaxií není žádný zřejmý …

více »

Jak se liší největší viry od buněčných organismů?

A kde se největší viry vůbec vzaly? Mezi viry a buněčnými organismy existuje jasná dělicí linie, v čem ale přesně spočívá? Jistě, viry jsou při svém rozmnožování závislé zcela na hostitelském organismu, to ovšem platí v té či oné míře pro všechny parazity. Hlavní rozdíl nespočívá ve velikosti viru ani …

více »

Magnetické bakterie se dají nahánět do nádorů

V roli dopravního prostředku proti nádorovým buňkám se největší naděje vkládají do nanočástic. Nový výzkum navrhuje, že by se v této roli mohly uplatnit i magnetické bakterie. Vědci z ETH Curych (hlavní autorka Simone Schürle) v této souvislosti pracovali s bakteriemi rodu Magnetospirillum. Ty přirozeně obsahují částice oxidu železa (respektive …

více »

Moderní lidé mohli mít více neuronů než neandrtálci

Malé genetické rozdíly mohou mít velké následky. Další studie se pokouší vysvětlit rozdíly mezi Homo sapiens a neandrtálci. Předpokládáme, že neandrtálci se Homo sapiens z hlediska kognitivních schopností nevyrovnali. Proč, když měli stejně velký nebo i větší mozek? Logicky protože měli „něco v mozku jinak“. Samozřejmě existují i opačné názory, …

více »

Iontový počítač v roztoku: z tranzistorů sestavili obvod

Biologickými systémy se inspirují neuronové sítě, tím to ale nemusí končit. Mozek při svých „výpočtech“ namísto elektronů využívá ionty, a to v prostředí víceméně kapalném. Ionty ve vodě se sice pohybují pomaleji než elektrony v polovodičích, ale iontů známe zato řadu typů, s různými fyzikálními a chemickými vlastnostmi. Zpracování informací …

více »

Strojové učení popsalo růst galaktických černých děr

Podle umělé inteligence rostou obří černé díry ve středech galaxií způsobem, který celkem přesně kopíruje hostitelskou galaxii. Předpokládá se, že většina, ne-li všechny galaxie ukrývají ve svém středu supermasivní černou díru. Tyto černé díry mají hmotnost více než 100 000krát větší než Slunce, některé z nich miliony nebo miliardy Sluncí. …

více »

Nová třída polovodičů kombinuje 2D a 1D materiály

Nová třída nanostrukturovaných supermřížek umožňuje ještě jemněji ladit elektrické i jiné vlastnosti materiálů. Uvažuje se především o využití tohoto principu pro výrobu nové třídy polovodičů. Základní princip je jednoduchý. 2D materiály mají jiné vlastnosti než jejich objemové verze. Dalším krokem je pak kombinace více 2D materiálů v heterostrukturách (supermřížkách). To …

více »