Pixabay License. Volné pro komerční užití

Spánková deprivace má potlačovat depresi

Probdělá noc může vyvolávat nejen únavu, ale i pocit až extatický. Neurobiologové z Northwestern University nyní měli odhalit, co tento efekt trochu podobný opilosti způsobuje. V nové studii vědci (hlavní autor Mingzheng Wu) vyvolali u myší mírnou akutní spánkovou deprivaci a poté zkoumali jejich chování a mozkovou aktivitu. Během akutní absence spánku nejen vzrostlo uvolňování dopaminu, ale také se zvýšila synaptická plasticita – mozek se doslova přeskládal tak, aby zlepšená nálada vydržela i po několik následujících dnů.
Získané výsledky by mohly vědcům pomoci lépe pochopit přirozeně změny nálady. Mohly by také vést k úplnějšímu pochopení toho, jak fungují rychle působící antidepresiva (ketamin apod.) a pomoci vědcům identifikovat dosud neznámé cíle pro nové léky na depresi.
Změny spánku a cirkadiánních rytmů u pacientů mohou například vyvolat mánii nebo občas zvrátit depresivní epizody. Podle nové studie nicméně zlepšují náladu i lidem, kteří psychickým onemocněním netrpí. Výzkum přitom nijak nezpochybňuje, že chronický nedostatek spánku je jednoznačně zdravotně škodlivý.
Vědci v rámci nového experimentu vyvolali akutní ztrátu spánku u myší, které neměly genetické predispozice související s lidskými poruchami nálady. Experimentální uspořádání muselo být dostatečně šetrné, aby nezpůsobovalo zvířatům značný stres, ale zároveň dostatečně nepříjemné, aby zvířatům zabránilo usnout. Po noci bez spánku se chování zvířat změnilo na agresivnější, hyperaktivnější a hypersexuální ve srovnání s kontrolními zvířaty, která prožila běžnou noc. Zatímco většina projevů chování (například hyperaktivita a zvýšená sexualita) zmizela během několika hodin po akutní ztrátě spánku, antidepresivní účinek přetrvával několik dní.
Vědci měřili aktivitu dopaminových neuronů, které vytvářejí reakci mozku na odměnu. Zkoumali čtyři oblasti mozku zodpovědné za uvolňování dopaminu: prefrontální kůru, nucleus accumbens, hypotalamus a dorzální striatum. Po sledování těchto oblastí z hlediska uvolňování dopaminu po akutní ztrátě spánku se ukázalo, že změněná aktivita se týká všech těchto oblastí vyjma poslední.
Tým však chtěl výsledky ještě více zúžit, a tak systematicky tlumil dopaminové reakce v různých oblastech. Antidepresivní účinek zmizel pouze tehdy, když vědci umlčeli dopaminovou reakci v mediální prefrontální kůře. Naopak se ukázalo, že nucleus accumbens a hypotalamus se nejvíce podílejí na hyperaktivním chování, ale s antidepresivním účinkem souvisejí méně. To znamená, že prefrontální kůra je klinicky relevantní oblastí při hledání terapeutických cílů – a dále to, že dopaminové receptory v různých částech mozku mají ve skutečnosti různé úlohy.
Autoři studie zdůrazňují, že nikomu nedoporučují pravidelné bdění (a jinak by to zase nefungovalo, když účinek přetrvává jen několik dnů), studie má smysl spíše s ohledem na návrhy nových účinných antidepresiv. V průvodní tiskové zprávě se dále objevuje úvaha o možném evolučním pozadí celého jevu – odepřít si spánek má smysl asi hlavně v případě nějakého nebezpečí (predátor apod.) a tehdy je výhodné mít alespoň na přechodnou dobu hlavu „v pořádku“, být plný energie atp.

Mingzheng Wu et al, Dopamine pathways mediating affective state transitions after sleep loss, Neuron (2023). DOI: 10.1016/j.neuron.2023.10.002. www.cell.com/neuron/fulltext/S0896-6273(23)00758-4
Zdroj: Northwestern University / MedicalXpress.com

Poznámka PH: S mými osobními zkušenostmi tedy výše uvedené nekoresponduje vůbec. Probdělá noc vyvolává pouze touhu ihned usnout. Ono také tedy jistě podstatně záleží na tom, zda tu probdělou noc člověk stráví napínavou četbou, přípravou na zkoušku, pochodem, opilstvím nebo nemůže usnout už kvůli akutní depresi…

Zemi před 2 miliony let zřejmě zasáhla chladná mezihvězdná mračna

Zhruba před 2 miliony let vypadala Země úplně jinak a naši předkové žili vedle šavlozubých …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close