Články

Kresby, respektive rytiny v povrchu na peruánské planině Nazca, představují jednu z nejznámějších archeologických památek. Japonská Yamagata University nyní vydala tiskovou zprávu o nových výsledcích terénních výzkumů provedených s využitím leteckého snímkování a dronů. Výzkum probíhal od června 2019 do února 2020, výsledky však byly publikovány až nyní. Objeveno bylo …

Alespoň o tvrdí vědci z MITu. Binární černé díry mohou, pokud víme, vznikat dvěma způsoby. První možností je vznik z dvojice hvězd, které jsou obě dostatečně hmotné na to, aby prošly celým procesem přes výbuch supernovy a gravitační zhroucení do černé díry (děr). V tomto případě by měly mít černé …

Magnetický skyrmion je spirála překlápějících se spinů, jakýsi spinový vír. Pro jeho stabilitu můžeme tento útvar chápat i jako kvazičástici („topologickou kvazičástici“). Se skyrmiony dokážeme různě manipulovat, třeba je i posouvat bez změny jejich tvaru. Ve feromagnetických tenkých vrstvách je umíme vytvořit elektrickým proudovým pulzem nebo ještě rychleji laserovým pulzem …

Budou exoplanety v obyvatelné zóně spíše vodní světy? A nebo naopak zde bude pevnina pokrývat většinu povrchu? A co to může znamenat pro eventuální místní život? Tilman Spohn a Dennis Höning nyní zkoumali, jak by se na kamenných planetách v pozemské zóně mohla poskládat rovnováha mezi pevninou a mořem. Podle …

Severní polokoule Marsu se dělí na dvě výrazně odlišné oblasti: plochou severní nížinu a členitou jižní vysočinu. Oblast Arabia Terra se nachází na přechodu mezi těmito dvěma typy krajin. Předpokládá se, že obsahuje jedny z nejstarších hornin rudé planety, pocházející z doby před více než 3,7 miliardami let. Mezi krátery …

Neurodegenerativní onemocnění, jako je Alzheimerova, Parkinsonova nebo Huntingtonova choroba, se vyznačují ukládáním proteinových shluků (agregátů) v mozku pacientů. Nová studie zkoumá, proč se shluky huntingtinu na počátku choroby tvoří v určité konkrétní oblasti mozku. Závisí to nějak na typu buněk? Netoxická forma tohoto proteinu je totiž přítomna ve všech mozkových …

Zajímá vás věda a nejste zatím úplně rozhodnutí, kterou z přírodovědeckých disciplín si zvolit? Právě pro Vás je možná obor s názvem “Science”, který bude od akademického roku 2023/24 na Univerzitě Karlově (PřF UK + MFF UK). Přihlášku do programu lze podat do konce února 2023. Vznik oboru reaguje na …

Jste absolventem některého z přírodovědeckých oborů (biologie, chemie) a přemýšlíte o uplatnění v oblasti reprodukční medicíny? Napomoci vám může kurz “Laboratorní metody v asistované reprodukci”, který vypisuje Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy v rámci kurzů Celoživotního vzdělávání. Přihlásit se můžete do 3.1. 2023. Vstupním požadavkem je absolvování magisterského studijního oboru přírodovědného …

Suchozemské rostliny si vyvinuly speciální mechanismus, který vedle hlídání chyb vznikajících při samotném kopírování DNA navíc ještě kontroluje transkript v RNA. Funguje to tak při syntéze proteinů podle mimojaderného genomu, tedy mitochondrií a chloroplastů (poznámka PH: a tedy přímo v příslušných organelách, které mají vlastní ribozomy). Není jasné, proč zrovna …

Klouzání dvou kovových povrchů po sobě způsobuje řadu jevů, které vedou ke tření a opotřebení: malé krystalické oblasti, z nichž se kovy obvykle skládají, se přitom mohou deformovat, zkroutit, zlomit, ale třeba i naopak spojovat. Tření a opotřebení kovů hraje samozřejmě klíčovou roli v průmyslových procesech, především ve strojírenství. Obvykle …