Rypoš lysý patří k nejpozoruhodnějším savcům planety – je mimořádně dlouhověký, odolný vůči nádorům a dobře snáší nedostatek kyslíku. Nová studie, na níž se podíleli také vědci z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR, však ukazuje, že se nejedná o jediný druh. Populace rypošů lysých tvoří tři historicky oddělené linie, …
Read More »Rovnováha místo rychlosti: jak rostliny řídí své rozmnožování
Úspěšné oplození rostlin závisí na rychlém růstu pylové láčky – drobné trubici, která dopravuje samčí pohlavní buňky k vajíčku. Vědci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR a Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy spolu s francouzskými kolegy nyní objasnili, jak rostliny tento proces regulují. Popsali roli proteinu eIF3E, který udržuje optimální …
Read More »Revoluční metoda přináší databázi vysoce detailních 3D modelů hmyzu
Mezinárodní vědecký tým s účastí postdoka Fakulty životního prostředí ČZU Shubhama Gautama vyvinul revoluční metodu pro vysoce výkonné 3D zobrazování hmyzu. Synchrotronová rentgenová mikrotomografie umožňuje vědcům nahlédnout do nitra mravenců coby ekologicky dominantní skupiny hmyzu v rekordním čase a v nebývalých detailech, přičemž zobrazuje jednotlivá svalová vlákna nebo klíčové podoblasti …
Read More »Na večerní obloze svítí zvířetníkové světlo
V těchto dnech až do 20. března lze pozorovat působivý jev: zvířetníkové světlo. Nejlépe je vidět tam, kde je čistý vzduch a minimální umělé osvětlení. Můžeme jej spatřit přibližně hodinu po západu Slunce nad západním obzorem jako neostrý bílý kužel světla táhnoucí se od obzoru do výšky až 60°, kde …
Read More »Vědci zkoumají možnosti léčby deprese pomocí psychedelik u pacientů s roztroušenou sklerózou
S roztroušenou sklerózou žije na světě odhadem 2,9 milionu lidí, počet případů dlouhodobě roste. V Česku se s tímto onemocněním léčí více než 20 000 lidí. Řadu z nich přitom postihují příznaky deprese nebo úzkosti. Vědci z Národního ústavu duševního zdraví nyní přijímají dobrovolníky do studie PsyPal. Ta zkoumá možné …
Read More »Bakterie černého kašle využívají unikátní trik k osídlení dýchacích cest
Bakterie rodu Bordetella, původce černého kašle a dalších respiračních onemocnění, aktivně obcházejí obranný mechanismus dýchacích cest. Využívají k tomu speciální bílkovinu, která „zakotví“ v buňkách hostitele. Unikátní mechanismus popsali vědci z Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR ve spolupráci s kolegy z Kalifornské univerzity v Santa Barbaře v časopise Science. Dýchací …
Read More »Letos se příroda opět probouzí ve velmi časném termínu
Letošní nástup jara je z hlediska reakce přírody opět velmi časný a potvrzuje trend nastolený v předcházejících třech letech. Jedná se již o čtvrtý rok v řadě, kdy habry obecné raší v první březnové dekádě března, přestože průměrný termín za období let 1951 až 2025 této vývojové (tzv. fenologické) fáze …
Read More »První probiotická zubní nanonit snižuje výskyt bakterií spojených s parodontitidou
Tým českých vědců a lékařů přichází s první dentální nanonití na světě, navíc obohacenou o probiotickou kulturu, která příznivě ovlivňuje ústní mikrobiom a může tak dlouhodobě snižovat zánětlivé procesy dásní. Nový typ dentální nitě tak může účinně pomoci v prevenci parodontitidy. Nanonit je téměř k nerozeznání od běžné zubní nitě, …
Read More »Nadbytečné chromozomy si řídí vlastní eliminaci
U některých druhů se vedle běžné sady chromozomů vyskytují i takzvané B chromozomy… Genom rostliny není tak neměnný, jak se dosud zdálo. Vědci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR poprvé detailně popsali, jak divoký čirok dokáže během vývoje embrya cíleně odstraňovat takzvané B chromozomy – nadbytečné části dědičné informace. …
Read More »AI zpřesňuje předpověď povodní
Umělá inteligence mění hru v předpovědích povodní. Ve Vídni vyvinuli metodu, která i v oblastech s omezeným množstvím dat dokáže přesně odhadnout odtok vody. Zároveň pomáhá plánovat udržitelné hospodaření s vodními zdroji v době klimatické změny. Kolik vody proteče řekou po vydatném dešti? Jak půda reaguje na období sucha? A jak spolehlivě předvídat …
Read More »
Sciencemag.cz
