Tiskové zprávy

přebírané tiskové zprávy

Lepší paměťové buňky na bázi chalkogenidů

Vědci Univerzity Pardubice získali americký patent na speciální slitinu v nanovrstvě, která má unikátní vlastnosti. Lze na ni uložit data až tisíckrát rychleji a v desetkrát vyšší hustotě než na dnes používané materiály. Výzkumníci z Fakulty chemicko-technologické vyrobili nanovrstvu z materiálu na bázi chalkogenidů, které dlouhodobě zkoumají. „Zabýváme se materiály, …

více »

Výzkum chromozomů kukuřice může objasnit i příčiny genetických poruch u člověka

B chromozomy jsou černí pasažéři v genetické informaci. Neřídí se Mendelovými zákony dědičnosti, nerozdělí se rovnoměrně do pohlavních buněk. Vědci z Ústavu experimentální botaniky AV ČR ve spolupráci s americkými a čínskými kolegy pokročili ve výzkumu B chromozomu u kukuřice a jako první na světě přečetli jeho dědičnou informaci. O …

více »

Bezpilotní letoun hledá invazní rostliny

Karlovarský kraj, který byl bolševníkem nejzamořenější v republice, investoval do boje s tímto nebezpečným plevelem v letech 2013 až 2015 přes 80 milionů korun. Malé bezpilotní letadlo uzpůsobené pro potřeby monitorování výskytu invazních druhů rostlin. To je jeden z výsledků dlouholeté spolupráce VUT v Brně a Botanického ústavu Akademie věd v Průhonicích. Zatímco na Leteckém …

více »

Předpověď nových částic: trojité fermiony

Experti dokázali vůbec poprvé identifikovat spinové vinutí kolem trojitých fermionů, tedy jejich vnitřní magnetický moment. Mezinárodní tým vědců identifikoval a charakterizoval materiál, ve kterém vznikají vzácné částice, takzvané tříbodové fermiony. Experti očekávají, že budou hrát důležitou roli v kvantových počítačích. Studii publikoval renomovaný časopis Physical Review Letters. Vědci zkoumali ferroelektrický …

více »

Optimistická telata aneb Ve dvou se to lépe táhne

Některá hospodářská zvířata nedobrovolně stráví důležitou část svého života v izolaci. Ta jim, stejně jako lidem, rozhodně neprospívá. Vědci Fakulty agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů ČZU během výzkumu zjistili, že telata, která byla ustájena v párech, jsou optimističtější, a prožívají tak svůj život v lepší pohodě. Skot je společenským hospodářským zvířetem, a tak pokud mu to …

více »

Proč se v bohatých zemích zastavuje růst populace?

Čím zdravější člověk je, tím slabší pociťuje sexuální touhu. Pomalá a rychlá životní strategie. Vědci z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy Kateřina Sýkorová a Jaroslav Flegr rozluštili záhadu, proč porodnost a také rychlost populačního růstu klesá v zemích, v nichž stoupne životní úroveň. Článek zveřejnil ve čtvrtek časopis Scientific Reports. Geografický přechod, tedy zpomalení …

více »

V Evropě mohou začít klinické testy nové léčby Huntingtonovy choroby

Liběchovská miniprasata z centra PIGMOD Ústavu živočišné fyziologie a genetiky AV ČR byla použita v preklinických testech nové terapie Huntingtonovy choroby, závažného lidského onemocnění postihujícího mozek. Nadějné výsledky otevřely cestu terapie do fáze klinických testů, a posouvají tak reálné možnosti léčení onemocnění blíž k pacientům v Evropě. Vědci z centra …

více »

Anizotropní magnetorezistence v novém světle

Výše elektrického odporu se mění s úhlem, který svírá směr proudu a magnetizace kovu. Fyzici z Česka, Německa a Nizozemska přinášejí nové informace o původu dlouho známého elektrického jevu, který se vyskytuje v magnetických látkách a hraje zásadní roli při vývoji revolučních spintronických součástek. Anizotropní magnetorezistence (AMR) je elektrický jev, …

více »

Je evoluce předvídatelná? Záleží na měřítku

Dá se předvídat, pomocí kterých genů se organismy vypořádají se změnami prostředí? Jak se geneticky přizpůsobí ke změnám klimatu, znečištění přírody nebo k novým patogenům? Výzkum vědců vedený týmem Evoluční genomiky na katedře botaniky Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, publikovaný v prestižním časopise Americké akademie věd (PNAS), ukázal, že to do …

více »

Sestrojili superzářivý světelný zdroj na bázi 2D polovodičů

V navrženém konceptu se superzářivý zdroj nespoléhá jako konvenční laser na velkou populaci fotonů v laserové dutině, ale na synchronizovanou emisi fotonů v opticky vybuzeném 2D materiálu. Vědci z týmů Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR a MFF UK objevili nový způsob konstrukce superzářivých světelných zdrojů s využitím dvojrozměrných …

více »