Nové řešení je unikátní v tom, že se obejde bez UV zářičů. Na filtračním materiálu, který je možno sterilizovat elektrickým proudem a opakovaně používat, stojí nový koncept čističky vzduchu. Inovativní řešení, na jehož vývoji v uplynulém roce pracoval tým doc. Lukáše Vojtěcha a Ing. Marka Nerudy z Fakulty elektrotechnické (FEL) ČVUT v Praze, …
více »Hýlové táhnou do Indie jinak, než se pak vracejí
Jídlo, nebo vítr. To je volba ptáků migrujících na indoevropské letové trase. Vědci pomocí počítačových simulací zjišťovali, čemu dávají ptáci při cestách přednost. Srovnáním se skutečnými letovými trasami, které sledovali pomoci malých vysílaček připevněných na zádech ptáků, experti zjistili, že ptáci využívají oboje. Na podzim preferují potravní zdroje, na jaře …
více »Antigenní testy pro plošné testování? Jen pokud se často opakují
Stanovit citlivost antigenního testu v režimu, který je blízký scénáři preventivního testování, bylo cílem studie, která proběhla v odběrovém centru FN Motol ve dnech 17.-25. února 2021. Účastnili se jí jen lidé bez příznaků covid-19, kterým byl odebrán stěr z nosohltanu, tzn. standardní nasofaryngeální výtěr pro PCR stanovení a současně …
více »Astrofoto: Mléčná dráha
Mléčná dráha. Prostě známá věc. Vždyť se o ní mluví i v pohádkách. A dokonce i v pověstech a bájích. Známe ji však? Ruku na srdce, kdo ji doopravdy na obloze viděl? A je tam vůbec? Při pohledu nejen z měst, ale již i z vesnic ji opravdu mnohdy nespatříme. A …
více »Opomíjená parazitární nemoc zasahuje až do Evropy
Vzácné případy onemocnění způsobených tasemnicemi, které se nejčastěji vyskytují v Asii, se nevyhýbají ani Evropě, včetně České republiky. Českobudějovičtí parazitologové z Biologického centra Akademie věd ČR (BC AV ČR) se spolu s polskými kolegy zaměřili na opomíjenou parazitární nemoc sparganózu, která postihuje podkoží, vnitřní orgány, mozek nebo oči člověka. Jejich …
více »Strieborné nanočastice za využitia lišajníkov získali vedci mletím
Vedci zo Slovenskej akadémie vied a Univerzity Pavla Jozefa Šafárika v Košiciach dokázali s využitím mechanochémie syntetizovať za pomoci lišajníkov strieborné nanočastice s antibakteriálnou aktivitou. Prekonali tak problém s nerozpustnosťou metabolitov lišajníkov vo vode, čo bránilo ich použitiu na klasickú syntézu. Ich inovatívny prístup ocenili aj editori prestížneho vedeckého časopisu. …
více »Kukačka dokáže snést vejce za 4 s
Zajímavé je i to, že kukačka předpokládá, že hostitel umí počítat – jedno vejce vždy odstraňuje. Ani aktivní obrana hnízda rákosníkem velkým kukačku od snesení vejce neodradí. To zjistili vědci z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR v čele s Václavem Jelínkem a Marcelem Honzou. Podařilo se jim shromáždit zatím největší sbírku videonahrávek …
více »Kamenná kultura neandertálců a raného moderního člověka koexistovala víc než 100 000 let
Jedna z prvních kultur kamenných nástrojů, známá jako Acheuléen, pravděpodobně přetrvávala o desítky tisíc let déle, než se dříve myslelo. Ukázal to výzkum vědců z University v Kentu a z Biologického centra AV ČR, jenž byl publikován na začátku března ve vědeckém časopise Humanities & Social Sciences Communications. Původně se …
více »Objevili nejvzdálenější kvasar s mohutnými rádiovými výtrysky
Nově objevený kvasar s označením P172+18 je natolik vzdálený, že jeho světlu trvalo asi 13 miliard let, než doletělo až k nám. Pomocí dalekohledu ESO/VLT astronomové podrobně zkoumali dosud nejvzdálenější známý intenzivní zdroj rádiového záření. Jedná se o takzvaný ‚rádiově hlasitý‘ kvasar – jasný objekt s mohutnými výtrysky vyzařujícími rádiové …
více »Proč se jídlo lepí na pánev
Fenomén suchých skvrn se objevuje např. i v destilačních kolonách nebo při chlazení elektroniky. Někdy se jídlo přilepí i na pánev s nepřilnavým povrchem, přestože člověk použije olej. Odborníci z Ústavu termomechaniky AV ČR odhalili proč. Může za to suchá skvrna v důsledku termokapilárních sil. Čím je olej teplejší, tím rychleji na pánvi suchá …
více »