Tiskové zprávy

přebírané tiskové zprávy

Jak se vzala voda na Zemi? Meteority a sluneční vítr

Bombardování kyslíkatých minerálů atomy vodíku vede k tvorbě molekul vody. Nový výzkum týmu profesora Civiše z Ústavu fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského AV ČR odhaluje možný zdroj vody na Zemi. Ta mohla vzniknout na povrchu meteoritů bombardováním hvězdným (a v našem případě také slunečním) větrem. Příspěvek hvězdného větru ke vzniku vody …

více »

Grafenová technologie bojuje s kostními nádory

Nanoplatformu na bázi grafenu, na niž je možno navázat hned několik léčiv a dopravit je k nádorovým buňkám, vyvinuli vědci CATRIN Univerzity Palackého v Olomouci ve spolupráci s kolegy z Maynooth University v Irsku a Consiglio Nazionale delle Ricerche v Itálii. Díky projektu Nano4Tarmed z prestižního programu Horizont 2020 se …

více »

Vědci z ČVUT vyvinuli unikátní metodu na opravu historických zvonů

Na veletrhu FORMNEXT v Německu v druhé půlce listopadu představí odborníci z katedry materiálů Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT (FJFI) unikátní zvon, který vznikl díky metodě nadzvukového nanášení materiálu, známé jako „cold spray“. Zvon má ukázat, že poškozené historické zvony lze touto metodou opravit bez zhoršení zvukových vlastností. Při …

více »

Experti zkoumají hrob Arnošta z Pardubic

Hrob prvního pražského arcibiskupa Arnošta z Pardubic vydává svoje tajemství. Experti Fakulty filozofické Univerzity Pardubice historik František Šebek a archeolog Jan Frolík díky pokročilé technice poprvé nahlédli do prostoru hrobky v polském Kladsku. „Zkoumat místo posledního odpočinku Arnošta z Pardubic pro nás byla výjimečná příležitost, během které jsme udělali mimořádný …

více »

Obyvatelé tepe jedli hodně masa a pšenice: svědectví o Hedvábné cestě

Způsob obživy místních komunit a přírodní prostředí v průběhu více než dvou tisíciletí v Kyrgyzstánu zkoumali pracovníci a studenti katedry archeologie FF ZČU ve spolupráci s Ošskou státní univerzitou. Pozůstatky osídlení odhalili v dříve neprobádané oblasti, kudy procházela jedna z větví Hedvábné cesty. Stepní oblast v dnešním Kyrgyzstánu byla po …

více »

Na dynamiku buněk má zásadní vliv protein MICAL1, kontroluje buněčný cytoskelet

Vědci dosáhli významného pokroku v pochopení toho, jak buňky regulují svou vnitřní strukturu. Tým ze tří ústavů Akademie věd České republiky, Ústavu molekulární genetiky, Biotechnologického ústavu a Ústavu organické chemie a biochemie, z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, BIOCEV a CEITEC odhalil molekulární mechanismy proteinu MICAL1, který je klíčový pro udržování …

více »

Nové výzkumné centrum CLARA využije umělou inteligenci, kvantové výpočetní metody a superpočítače pro výzkum neurodegenerativních onemocnění

Výzkum mozku vyžaduje zásadní změnu v přístupu v bádání. Se zcela novým směrem přišly výzkumné týmy čtyř českých pracovišť, které se spojily s francouzskými a německými vědci a společně uspěli v silné evropské konkurenci. Díky tomu vznikne v České republice během následujících šesti let zcela unikátní interdisciplinární centrum excelence CLARA, …

více »

Objev středověké vsi u Opavy

Záchranný archeologický výzkum na stavbě I/46 Opava, jižní obchvat Hradecká–Olomoucká, probíhá na předem vytipované lokalitě identifikované geofyzikálním měřením. Oproti očekávání však archeologové narazili na několikanásobně vyšší množství zahloubených objektů. Vedle velmi dobře zachovaných pozůstatků germánského osídlení z mladší doby římské je velkým překvapením objev středověkého sídliště. Pozůstatky doposud neznámé vsi …

více »

Umělá inteligence pomůže řídit dopravu v Praze

Technická správa komunikací (TSK) dokončila první fázi provozu nového systému pro řízení dopravní signalizace (semaforů) využívající umělou inteligenci. Tento inovativní systém, financovaný z evropských fondů, přinese řidičům i veřejné dopravě nové možnosti a dlouhodobé zlepšení v řízení dopravy. Praha se tak zařadila mezi světová města jako Londýn nebo Boston, která …

více »