Možná existuje zcela neznámá populace exoplanet, které obíhají své hvězdy na výrazně skloněných a značně vzdálených drahách. Astronomové nalezli první přímý důkaz, že skupiny hvězd mohou roztrhat své protoplanetární disky, zprohýbat je a vytvořit v nich systém skloněných prstenců. Nový výzkum naznačuje, že v těchto nakloněných prstencích v deformovaných discích …
více »Netopýři z Býčí skály: za posledních 40 let jich na zimovišti výrazně přibylo
Početnost dvou druhů netopýrů, netopýra velkého (Myotis myotis) a vrápence malého (Rhinolopus hipposideros), kteří zimují v jeskyni Býčí skála v Moravském krasu, se od roku 1977 výrazně zvýšila. Vyplývá to z celoživotního průzkumu vloni zemřelého zoologa Jana Zimy. Jeho data nyní v prestižním odborném časopise Frontiers in Zoology zveřejnili vědci Ústavu biologie obratlovců …
více »Středočeský kraj láká studenty do vědeckých oborů
Nejsilnější laser na světě, jaderná elektrárna o velikosti běžného pokoje nebo technologie na přeměnu vody ze vzduchu. To jsou vybrané příklady inovací světového významu, které vznikly ve Středočeském kraji a mají přiblížit žákům základních a středních škol atraktivní svět vědy a výzkumu. Putovní výstavu s názvem Okno do budoucnosti připravilo Středočeské …
více »Receptory cytokininů jsou i na povrchu rostlinných buněk
Zásadní krok pro poznání působení rostlinných hormonů cytokininů v rostlinách přinesl tým českých vědců ve spolupráci s kolegy z Rakouska, Švédska a Velké Británie. Výzkumníci prokázali, že receptory cytokininů, které jsou nezbytné pro spuštění molekulárně-biologických pochodů v rostlině, se nacházejí také na povrchu buněk. Díky několika inovativním postupům a s využitím pokročilých mikroskopických metod …
více »Vitamin C by mohl být slibným prostředkem pro léčbu vzácných druhů nádorů
Méně časté typy nádorů spojené s endokrinními žlázami jsou prokazatelně citlivé na kyselinu askorbovou (vitamin C). Překvapivý objev mezinárodního týmu vědců, který vedl Karel Pacák z amerického Státního zdravotního ústavu (National Institute of Health), otevírá cestu k novému a dosud netestovanému přístupu k léčbě. Výzkum byl publikován v červencovém čísle odborného časopisu Clinical Cancer …
více »Genetická analýza světlušek: Brouci svítili už dinosaurům
Světlušky pocházejí původně z oblasti dnešní jižní Číny a Zadní Indie, na Zemi se vyskytují již 100 milionů let a jejich prapředci se velmi podobali kovaříkům. I k těmto závěrům dospěli vědci z Laboratoře biodiversity a molekulární evoluce Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, kteří se pomocí genetických metod věnují …
více »Hallův jev v antiferomagnetech: Český objev urychlí vývoj spintroniky
Antiferomagnetický Hallův jev přidává ke spintronice perspektivu nanoelektroniky s nízkými ztrátami energie. V článku publikovaném v časopise Science Advances1 přináší Libor Šmejkal s kolegy z Fyzikálního ústavu Akademie věd České republiky zprávu o svém objevu Hallova jevu v antiferomagnetech. Jedná se o další mimořádnou práci výjimečného českého talentu, který se jako …
více »Český Remdesivir pomůže laboratořím z celého světa k rychlejšímu vývoji léku na COVID-19
Středočeská firma Santiago chemikálie zahájila vlastní přípravu látky Remdesivir pro vědecké účely. Tu bude společně se čtyřmi dalšími potencionálními léky proti COVID-19 dodávat laboratořím k antivirotickému výzkumu. Jako první v ČR získala sadu látek s názvem AVIROMIX darem středočeská výzkumná organizace BIOCEV. O dodávkách jedná firma Santiago chemikálie například s předními biotechnologickými společnostmi …
více »Předčasný porod mohou lékaři předpovědět
Pouhých 45 minut stačí lékařům k odhalení rizika předčasného porodu. Unikátní projekt Screening rizika předčasného porodu zavedením programu QUiPP poprvé v ČR nabízí nastávajícím maminkám lékaři Gynekologicko-porodnické kliniky VFN a 1. LF UK Praha. Projekt realizuje Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) ČR ve spolupráci s Gynekologicko-porodnickou klinikou VFN a …
více »Blikající nanokrystaly mohou přeměnit oxid uhličitý na palivo
Neobvyklé chování velmi malých krystalů oxidu titaničitého může pomoci při výrobě metanu a dalších paliv. Dokázal to vědecký tým Teddyho Asefy z americké Rutger University. Netypické chování nanočástic, které vědci popisují jako dlouho trvající „blikání“, objevila a poprvé analyzovala Eliška Materna Mikmeková z brněnského Ústavu přístrojové techniky AV ČR, která s americkým …
více »