Hvězda WR 134 patří mezi poměrně vzácné horké hvězdy v pozdním stádiu vývoje. V červencovém kole soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, jsme se opět podívali na letní oblohu. Dalekohled astrofotografa Václava Kubeše se zaměřil do hustých oblastí Mléčné dráhy v souhvězdí Labutě, a to do oblasti, která je zajímavá …
více »Český robot pomůže pacientům s rakovinou štítné žlázy
Lékaři celosvětově každý rok diagnostikují přibližně 300 000 nových případů rakoviny štítné žlázy. Jednou z běžných součástí léčby je terapie radiojódem, která se většinou provádí po chirurgickém odstranění nádoru. I po operaci totiž většinou zůstanou v krku pacienta nepatrné zbytky nádorové tkáně a ty je potřeba odstranit, aby nedošlo k návratu onemocnění. …
více »Mobilní aplikace Pražský hrad archeologický
Pěti nejdůležitějšími archeologickými areály Pražského hradu, které jsou z naprosté většiny veřejnosti nepřístupné, provede zájemce mobilní aplikace Pražský hrad archeologický. Seznámí je s historií jednotlivých památek a ukáže jim i to, jak se prostor vyvíjel v průběhu staletí. Na aplikaci pracovali odborníci z Archeologického ústavu AV ČR, Praha, ve spolupráci …
více »Klesá nebo roste biodiverzita? Záleží na velikosti zkoumaných oblastí
Na průměrném plácku za domem se rozmanitost ptačích druhů příliš nemění, na velkém krajinném měřítku dokonce narůstá, globálně pak diverzita klesá. To jsou nesrovnalosti, které se pokusil vysvětlit François Leroy z teamu Petra Keila z Fakulty životního prostředí ČZU v Praze, a to pomocí jedinečných třicetiletých údajů o ptačích populacích …
více »Optimalizace výpočtů metodou konečných prvků
Nový přístup používá techniky jako je vektorizace, meta-programování a dynamický polymorfismus. Vědci z IT4Innovations národního superpočítačového centra vyvinuli novou metodu pro optimalizaci výkonu výpočtů metodou konečných prvků (FEM). Jejich inovativní adaptivní řešení, které upravuje výpočty na základě parametrů zadaných během běhu programu, dosahuje až osminásobného zrychlení výpočtů a bylo publikováno …
více »Čeští vědci jako první viděli 3D strukturu organického materiálu staršího než Země
Čeští vědci drží významné prvenství. Jako první pozorovali 3D strukturu zakonzervované organické hmoty z blízkozemní planetky Ryugu. Vzácné vzorky tam odebrala v roce 2019 japonská sonda Hajabusa 2. Česká republika je jednou z mála zemí, kam je japonská agentura JAXA v roce 2022 zaslala. Díky tomu mohli čeští vědci z …
více »Jasné planety na ranní obloze
Letošní pozorování Perseid doplní na ranní obloze vzácná konstelace: Jasné planety Jupiter a Mars se k sobě úhlově velmi těsně přiblíží, navíc ve fotogenické oblasti souhvězdí Býka nedaleko krásných hvězdokup Plejády a Hyády. K největšímu přiblížení přitom dojde jen dva dny po maximu Perseid, v noci z 14. na 15. srpna. Planety se na …
více »Laser umožní vytvářet povrchy odolné proti mikroorganismům
Vědci vyvíjejí speciální povrchy, které zabraňují přilnutí mikroorganismů. Jejich povrchová společenstva, zvaná biofilmy, totiž často kontaminují zdravotnické vybavení nebo poškozují průmyslová zařízení. Na výzkumu pracují experti z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v centru BIOCEV a Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR v Centru HiLASE v rámci projektu LasApp a vědecko-technologického klastru …
více »Čeští vědci přispívají k vývoji vakcín proti leishmanióze
Leishmaniózy jsou po malárii druhou nejdůležitější parazitární chorobou na světě. Parazitologové z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy slaví neobyčejný úspěch. Špičkový výzkum zajistil vědeckému týmu profesora Petra Volfa místo v mezinárodním projektu Leish Challenge, jehož cílem bylo vyvinout optimální systém pro testování vakcín proti zákeřnému parazitárnímu onemocnění, leishmanióze. Hlavní výsledek tohoto …
více »Množství klíšťat by mohly regulovat vosičky
Kliešte prenášajú široké spektrum mikroorganizmov spôsobujúcich závažné infekcie ľudí a zvierat. Odhaduje sa, že na celom svete existuje viac ako 1400 humánne patogénnych druhov vektormi prenášaných baktérií, vírusov a parazitov. Minimálne 60 % z nich sú zoonózne druhy, teda prenosné zo zvierat na človeka. „V súvislosti s epidemiologickým významom týchto …
více »