Tiskové zprávy

Astronomové využívající přístroj ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array) objevili, že vnější oblasti prachového disku kolem hnědého trpaslíka obsahují až milimetrová pevná zrnka. Jsou tedy podobná těm, která nalézáme v hustších discích kolem mladých hvězd. Překvapivý objev je tvrdým oříškem pro současné teorie vzniku kamenných planet o velikosti Země a naznačuje, …

Evropští astronomové objevili planetu o hmotnosti Země, která obíhá v Zemi nejbližším hvězdném systému Alfa Centauri. Jedná se rovněž o nejlehčí planetu, jaká byla dosud objevena u hvězdy podobné Slunci. Planetu se podařilo detekovat pomocí přístroje HARPS, který pracuje ve spojení s dalekohledem o průměru primárního zrcadla 3,6 m na …

Nová pozorování provedená přístroji ESO odhalila kvasar s dosud nejmohutnější ztrátou hmoty. Astronomové využívající dalekohled ESO/VLT objevili kvasar, ze kterého odtéká hmota přinejmenším pětkrát vyšší rychlostí ve srovnání s kterýmkoliv jiným dosud pozorovaným kvasarem. Kvasary jsou extrémně jasná jádra mladých galaxií, kterým dodává energii mohutná černá díra. Mnohé z nich …

Biologové z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, společně s americkými a britskými odborníky, zmapovali evoluční historii pohlavního chromozómu X. Podařilo se jim prokázat, že vznikl ze dvou „stavebních bloků“ dědičné informace. Ty byly přítomny již u nejstarších suchozemských obratlovců. Vědci při výzkumu úspěšně využili nového pokusného živočicha, žábu drápatku tropickou. Lidská …

Kromě normálních chromozómů mají některé organizmy ještě takzvané B chromozómy. Ty byly zatím jen málo prozkoumány. Průkopnická studie teď odhalila, že u žita připomínají genetickou koláž. Počet B chromozómů v buňkách není stálý a pro život svého „majitele“ jsou postradatelné. Jde o jakési černé pasažéry v jeho genetické informaci neboli …

Kolik molekul je potřeba k vytvoření nejmenšího krystalku ledu? Na tuto doposud nevyřešenou otázku nyní odpovídá tým vědců z Göttingen a z Prahy: ledový nanokrystal musí mít alespoň 275 molekul vody. Pochopení struktury malých vodních částic povede ke kvalitnějším modelům chemických dějů v atmosféře či vývoje klimatu. Výsledky výzkumu týmů …

Výzkumné oddělení IBM dokázalo jako první na světě synchronizovat spin elektronů a nabídnout přímé zobrazení vytvoření perzistentní spinové spirály (persistent spin helix) v polovodiči. Spintronika by mohla vést ke vzniku nové třídy magnetických polovodičů, které by našly využití v energeticky úspornějších elektronických zařízeních. Na výzkumu se IBM podílela s vědci …

K lepšímu pochopení vzniku ozonových děr, které v rámci komplexních procesů souvisejí s vytvářením polárních stratosférických mraků, přispívají výsledky týmu badatelů z Ústavu fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského (ÚFCH JH) Akademie věd ČR. Nedávno byly publikovány v prestižním mezinárodním odborném měsíčníku The Journal of Chemical Physics. Materiál, jenž se v červenci …

Astronomům se poprvé podařilo pozorovat temné galaxie – počáteční vývojové stadium galaxií, které sice předpovídá teorie, ale dosud nebylo zaznamenáno. Jedná se o galaxie obsahující jen velmi málo hvězd a bohaté na plyn. Mezinárodní tým vědců provedl pozorování pomocí dalekohledu ESO/VLT, na základě kterých se domnívá, že se jim tyto …

Přesně před sto lety, 7. srpna 1912 v 6 hodin a 12 minut odstartoval z Ústí nad Labem rakouský fyzik Viktor Franz Hess (1883-1964) ke svému epochálnímu balónovému letu, při kterém objevil kosmické záření – proud vysoce energetických částic z vesmíru, které neustále ze všech směrů bombardují Zemi. Již na …