Sciencemag.cz
Related Articles
Chavínská kultura existovala v severním Peru v 1. tisíciletí př. n. l. Považuje se za první místní „stát“, sociálně diferencovanou společnost s jasně oddělenou vládnoucí vrstvou. Pěstovala se již kukuřice (mesoamerického původu), což zřejmě přispělo k vyšší produktivitě zemědělství a umožnilo i společenské změny, objevila se monumentální architektura.
Podle nové studie v Chavínu udržovali a upevňovali rozvrstvení společnosti také prostřednictvím halucinogenů. Studie odhalila nejstarší známé přímé důkazy o užívání psychoaktivních rostlin v peruánských Andách. Tým archeologů z Floridské univerzity, Stanfordovy univerzity a jihoamerických institucí objevil starobylé šňupací trubičky vyřezané z dutých kostí v srdci monumentálních kamenných staveb přímo v centru v Chavin de Huantar.
Chemickou a mikroskopickou analýzou šňupacích trubiček vědci odhalili stopy nikotinu z divoce rostoucích příbuzných tabáku a zbytky fazole vilca, halucinogenu příbuzného DMT. Zdá se, že místní elita užívala tyto látky nejen kvůli osobním vizím, ale i pro posílení své autority.
Na rozdíl od společného užívání halucinogenů běžného v jiných kulturách byly rituály v Chavínu údajně exkluzivní. Archeologové objevili šňupací trubičky v soukromých komorách uvnitř masivních kamenných staveb, které pojaly vždy jen hrstku účastníků.
„Užívání psychoaktivních látek nebylo jen o vizích. Bylo součástí přísně kontrolovaného rituálu, který byl pravděpodobně vyhrazen jen několika vyvoleným a posiloval společenskou hierarchii,“ uvádí průvodní tisková zpráva. „Tyto zážitky byly pravděpodobně hluboké, dokonce děsivé. Těm, kteří inhalovali, mohlo nadpřirozeno připadat jako síla, kterou nelze pochopit. A právě o to šlo. Kontrolou přístupu k těmto změněným stavům vládci Chavínu vytvořili silnou ideologii a přesvědčili svůj lid, že jejich vedení je propojeno s mystickou mocí a je součástí přirozeného řádu.“
Contreras, Daniel A., Pre-Hispanic ritual use of psychoactive plants at Chavín de Huántar, Peru, Proceedings of the National Academy of Sciences (2025). DOI: 10.1073/pnas.2425125122. doi.org/10.1073/pnas.2425125122
Zdroj: University of Florida / Phys.org, přeloženo / zkráceno
Poznámky PH:
Kdysi jsem četl úvahy o přímém mexickém vlivu na vznik chavínské kultury (kromě kukuřice mj. i uctívání kočkovité šelmy, možná místní pumy, ale dávalo se do souvislosti s olméckým kultem jaguára).
Není to celé výše ale trochu nadinterpretované, z jednoho nebo několika nálezů usuzujeme na fungování celé společnosti? Navíc v původním textu se uvádí, že stavba Chavínu zřejmě nevyužívala nucené práce, ale lidé byly právě přesvědčováni příslušnými mystickými zážitky – což by naopak znamenalo, že drogy dostávali (i) dělníci.
Jinak v pozdější době se společenská hierarchie v důsledku selektivního přístupu k drogám skutečně udržovala – v říši Inků a nejspíš už předtím (Tiahuanaco, Ayamarové…) hrála tuto roli koka (i když nejde o halucinogen, ale prostě zvyšuje fyzickou zdatnost v horském prostředí, revoltující rolníci bez přístupu k droze budou jistě v případném vojenském střetu znevýhodněni).
