Tiskové zprávy

přebírané tiskové zprávy

Nová vlákna lépe zachytávají vlhkost

Solkoll, Wikipedia, licence obrázku public domain

Sorpční materiál na bázi oxidu křemičitého využijí např. archivy, muzea, speciální výrobní prostory pro elektroniku. Tým vědců z Fakulty chemicko-technologické Univerzity Pardubice vedený Janem Macákem se podílel na vzniku nového patentu. Chemik Dr.-Ing. Jan Macák působí v Centru materiálů a nanotechnologií (CEMNAT) Fakulty chemicko-technologické Univerzity Pardubice. Za svou vědeckou kariéru …

více »

Organické reakce na živých buňkách

Jak v reálném čase sledovat působení protirakovinových léčiv přímo v živých rakovinových buňkách. Fluorescenční sondy jsou nepostradatelným nástrojem současného biologického výzkumu. Umožňují přímo sledovat biologické procesy a konkrétní biomolekuly, které se jich účastní. Obzvláště důležité jsou pak takové látky, které začnou být fluorescenční teprve tehdy, když dorazí na místo určení …

více »

MitoTam, zbraň na rakovinu z BIOCEVu

Nová metoda cílí na mitochondrie buněk nádorů prsu. Miotam přiměje buňky agresivní rakoviny k sebevraždě. Ještě nikdy nebyli čeští vědci tak blízko léku na rakovinu prsu. Po čtyřech letech vyvinuli látku, která dokázala zcela zneškodnit nádorové buňky u jedné z jejích nejagresivnějších forem. V České republice jí trpí až 20 procent pacientek …

více »

Rekonstrukce tváře šamanky z Dolních Věstonic

nástroj z paleolitu, credit (c) University of Tübingen

Centrum kulturní antropologie Historického muzea Moravského zemského muzea (antropoložka Mgr. Eva Vaníčková ve spolupráci se sochařem MgA. Ondřejem Bílkem) v současnosti pracuje na přípravě velkého, v pořadí již třetího, projektu „Antropologická rekonstrukce podoby podle lebky – Podoba Šamanky z Dolních Věstonic, DVIII“. Nález pohřbu ženy, učiněný v roce 1947 v Dolních Věstonicích archeologem Bohuslavem Klímou, …

více »

Nový Zéland uchoval ztracená strnadí nářečí

Foto: © Dollar Photo Club

Výzkum českých vědců naznačuje, že v důsledku úbytku strnadů obecných ve Velké Británii došlo ke ztrátě některých nářečí těchto pěvců, která se však zachovala na dalekém Novém Zélandu, kam byli britští strnadi dovezeni před 150 lety. S obdobným jevem se můžeme setkat i v lidské řeči a pro příklad nemusíme …

více »

Američtí lososi mohou přenášet tasemnice

Foto: © Oleksiy Mark / Dollar Photo Club

Parazitologové z českobudějovického Biologického centra Akademie věd ČR objevili v lososech na Aljašce tasemnici, která byla dosud známá pouze z opačné strany Tichého oceánu, ze severoasijského pobřeží zejm. Japonska a Ruska. Přinesli tak první důkaz přirozeného výskytu tohoto parazita z rodu škulovců i na území Severní Ameriky. O objev se zajímala americká zpravodajská stanice …

více »

Rys ostrovid míří k Brnu

Rys ostrovid, naše největší kočkovitá šelma, se již minimálně od září zdržuje v chráněné krajinné oblasti Moravský kras. Přímo jej zde pozorovali a zdokumentovali pracovníci Mendelovy univerzity v Brně Martin Duľa a Miroslav Kutal. Nyní se zdá, že rys se vyskytuje v Moravském krasu a širší oblasti Drahanské vrchoviny trvaleji. …

více »

Krystalografové si posvítili na nejlehčí atomy v nejmenších krystalech

Vědci z Fyzikálního ústavu AV ČR stojí v čele mezinárodního týmu, který vyvinul novou metodu analýzy rozptylu elektronů na nanokrystalických materiálech. Tato metoda dosáhla takové přesnosti, že pomocí ní bylo možné určit pozice i těch nejlehčích existujících atomů – atomů vodíku. Přesnost a spolehlivost metody byla demonstrována v práci, která …

více »

Vědci z MU zmapovali původce syfilis

Rozsáhlé zkoumání genomu původce onemocnění syfilis, bakterie Treponema pallidum, pomohlo mezinárodní skupině vědců odhalit skupinu kmenů této bakterie, které jsou odolné vůči některým antibiotikům. Výzkum, na němž se podíleli čtyři odborníci z Lékařské fakulty Masarykovy univerzity (MU), je také nezbytným krokem pro vývoj účinné vakcíny proti této pohlavně přenosné nemoci. …

více »

Nová rychlá metoda izolace genů rostlin

United States Department of Agriculture, zdroj: Wkipedia, licence obrázku public domain

Obrovská úspora peněz a času, zefektivnění vědeckého bádání a rychlejší šlechtění zemědělských plodin – to jsou hlavní přínosy metody, která zjednodušuje a usnadňuje izolaci genů rostlin. Vyvinuli ji vědci z olomoucké laboratoře Ústavu experimentální botaniky AV ČR ve spolupráci se zahraničními partnery, švýcarskou Universität Zürich a anglickým vědeckým ústavem John …

více »