Základem regenerace vlčí populace v Evropě je šíření přes státní hranice, které zvířata logicky nerespektují. Disperze vlků umožňuje vznik nových alelických kombinací, jak dokládá nová studie zkoumající genetické míchání mezi alpskou a středoevropskou populací na Šumavě a v Bavorském lese. Článek českých a německých zoologů a genetiků na toto téma …
Read More »Kudy a jak člověk opustil Afriku?
Nová studie mezinárodního týmu vědců zveřejňuje první důkazy o středopaleolitickém osídlení v oblasti Huqf ve středním Ománu. Objev rozšiřuje již známé záznamy o pravěkém osídlení v tomto regionu. Výzkum publikovaný v časopise Antiquity se zaměřuje na dvě nové archeologické lokality – Wadi Baw 3 (WB3) a 4 (WB4), kde byly …
Read More »Lingvisté z Olomouce personalizují jazyk umělé inteligence
Doposud žádná umělá inteligence nemluvila jako člověk. Velký převrat v této oblasti však nyní nabízejí lingvisté z Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (FF UP). Vyvinuli software, který to dokáže. Nový pomocník bude připraven k použití zhruba za měsíc. Napodobit člověka se snaží všemožné umělé inteligence, od ChatGPT přes Gemini …
Read More »Jak srdeční buňky odolávají nedostatku kyslíku?
Dlouhodobý pobyt ve vysokohorském prostředí s nízkým obsahem kyslíku má protektivní účinky na činnost srdce. Srdeční buňky v takovém prostředí exprimují proteiny, jako je například HIF-1α, aby aktivovaly specifické geny a nastartovaly molekulární mechanismy na svoji ochranu. Nové výsledky z Oddělení vývojové kardiologie Fyziologického ústavu AV ČR odhalují, že přítomnost …
Read More »CESNET ověřil nasazení 400G QSFP-DD transceiverů pro vysokorychlostní přenosy na rekordní vzdálenost 846 km
Testovací trasa mezi Prahou a Brnem měřila celkem 846 kilometrů, nevyužívala RAMAN zesilovače… Sdružení CESNET úspěšně ověřilo funkčnost laditelných koherentních transceiverů Cisco QSFP-DD Bright 400G ZR+ pro vysokorychlostní přenosy dat. Testy prokázaly možnost propojení dvou přepínačů rychlostí 400Gb/s, na trase o délce až 846 kilometrů, bez použití transpondéru a s nulovou …
Read More »První výskyt difylobotriózy v ČR – nákazy vyvolané tasemnicí škulovcem širokým
Škulovec široký je střevní tasemnice, která může dorůst délky několika metrů. Parazitologové z Biologického centra Akademie věd ČR potvrdili první autochtonní (tj. domácí, neimportovaný) případ difylobotriózy v České republice. Toto lidské onemocnění způsobuje tasemnice škulovec široký. K nákaze došlo po konzumaci syrových jiker štiky (kaviáru) pocházející z nádrže Lipno v jižních …
Read More »Simulační medicína hraje klíčovou roli ve výchově budoucích lékařů
Simulační výuka je pro vzdělávání budoucích lékařů nezbytná. Studentům umožňuje bezpečně trénovat a rozvíjet schopnosti, a získat tak jistotu před tím, než začnou své znalosti aplikovat u skutečných pacientů. Centrum medicínských simulací je nedílnou součástí vzdělávání mediků na 1. lékařské fakultě již od roku 2015 a je nejstarším fakultním simulačním …
Read More »Nebezpečné látky v elektronických cigaretách poškozují ochrannou vrstvu plic
Vitamin E acetát a některé další látky obsažené v liquidech e-cigaret deformují a oslabují ochrannou lipidovou vrstvu uvnitř plic. Zjistili to vědci z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR ve spolupráci s Helsinskou univerzitou. Studii vydal časopis Scientific reports v nakladatelství Nature. Na následky kouření elektronických cigaret, takzvaného vapování, …
Read More »Nová studie egyptologů zásadním způsobem přispívá k diskusi o chronologii staroegyptské Staré říše
Článek „Dating the Egyptian Old Kingdom: The reign of Djedkare (5th dynasty)“ v odborném časopise Radiocarbon (Cambridge University Press) se zabývá zejména pozdní 5. dynastií. Zkoumá ji na základě nových nálezů z Džedkareovy královské nekropole v jižní Sakkáře a nekrálovského pohřebiště v jižním Abúsíru, kde bádají odborníci z FF UK. …
Read More »Archeologové objevili unikátní žárové pohřebiště Keltů, slovanské hroby z Velkomoravské říše a sídliště z mladší doby kamenné
V Dluhonicích u Přerova odkryli archeologové rozsáhlé žárové pohřebiště Keltů z 3. -2. století př. n. l., kostrové hroby z 9. -10. století a sídliště prvních zemědělců z mladší doby kamenné (5 tis. př. n. l.). Nálezy dokazují tisíciletý vývoj společnosti a využívání krajiny na území dnešního Přerovska. Odborníci z Archeologického centra …
Read More »
Sciencemag.cz
