Sciencemag.cz
Doporučujeme
Svým významem a finančními náklady se česká účast na misi Solar Orbiter řadí mezi takové české úspěchy v kosmonautice, jakou byl první československý (evropský) kosmonaut Vladimír Remek anebo družice Magion…
Na 6. února 2020 je naplánováno vypuštění sondy Evropské kosmické agentury (ESA) Solar Orbiter, na které se významně podílejí i čeští vědci a podniky. Mise se zaměří na výzkum Slunce a zejména vnitřní heliosféry, dosud nezmapované nejvnitřnější oblasti sluneční soustavy. V ČR byly realizovány projekty za 180 mil. Kč, které byly financovány z příspěvku Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy do ESA. Sonda bude vypuštěna z Kennedyho vesmírného střediska v USA na raketě Atlas V. Jedná se o nejvýznamnější českou účast na kosmickém projektu od 80. let 20. století.
„Svým významem a finančními náklady se česká účast na misi Solar Orbiter řadí mezi takové české úspěchy v kosmonautice, jakou byl první československý (evropský) kosmonaut Vladimír Remek anebo družice Magion,“ komentoval událost náměstek pro řízení sekce vysokého školství, vědy a výzkumu Pavel Doleček. Účast na misi Solar Orbiter představuje jednu z nejnákladnějších účastí na kosmickém projektu v historii ČR, resp. Československa. Významná je také v tom, na kolika různých přístrojích se výzkumné organizace z ČR podílí a kolik různých výzkumných organizací a podniků z ČR bylo v přípravě mise zapojeno.
Významné bylo především zapojení ČR v rámci široké mezinárodní spolupráce do vývoje a výroby vědeckých přístrojů mise – Astronomický ústav a Ústav fyziky atmosféry Akademie věd ČR a dále Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy se celkem 5 projekty podílely na přípravě 4 vědeckých přístrojů umístěných na sondě (z celkových 10).
Týmy z Astronomického ústavu se zapojily do vývoje spektrometru – teleskopu STIX pro zobrazení rentgenových zdrojů, který bude sloužit ke studiu fyzikálních procesů ve slunečních erupcích a v dalších jevech v heliosféře, a koronografu Metis určeného pro studium koróny a eruptivních procesů v koróně a ve slunečním větru. Týmy z Astronomického ústavu a Ústavu fyziky atmosféry se dále dvěma projekty účastnily přípravy přístroje RPW pro měření radiových a plazmových vln doprovázejících sluneční erupce a další dynamické jevy ve slunečním větru. Tým z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy se zapojil do vývoje přístroje SWA (analyzátor slunečního větru), který bude s vysokým časovým rozlišením měřit hustotu, rychlost a teplotu iontů a elektronů slunečního větru. Díky přímé účasti na vývoji vědeckých přístrojů budou mít čeští vědci přednostní přístup k získaným datům.
Na vývoji a výrobě komponent pro vědecké přístroje se podílela i řada českých firem, např. zobrazovací zrcadla, klíčové optické elementy koronografu Metis, dodala turnovská laboratoř TOPTEC; napájecí zdroje a elektroniku přístrojů STIX a RPW zajišťovaly podniky BD Sensors-CSRC Space Division z Kroměříže a brněnská G.L. Electronic; pražská společnost esc Aerospace poté dodala letový řídící software na přístroj STIX; na termovakuovém testování se podílel Výzkumný a zkušební letecký ústav. Drobné mechanické díly na přístroj SWA dodala pražská firma VAKUUM PRAHA. Kromě vědeckých přístrojů se české firmy podílely rovněž na vývoji samotné sondy, např. mechanické komponenty do konstrukce sondy dodávala rožnovská firma Maxmechanik a STARTECH z Říčan u Brna; pražská Atos Convergence Creators dodala vybavení pro testování sondy.
Mise Solar Orbiter byla vybrána v roce 2011 jako první mise střední třídy Vědeckého programu ESA. Cílem je lépe porozumět a předvídat nepravidelné chování hvězdy, na které závisí naše životy.
ESA je mezinárodní organizace zaměřená na spolupráci v kosmickém výzkumu a při vývoji kosmických technologií a jejich využití v aplikacích. Příspěvek MŠMT na programy ESA z oblasti výzkumu a vývoje dosáhne v roce 2020 výše 12,7 mil. EUR. Celkový příspěvek ČR do ESA pak dosáhne téměř 60 mil. EUR.
