Čeští egyptologové objevili v Abúsíru hrobku kněze Kairese

Kultovní kaple představuje unikát v architektuře nekrálovských hrobek Staré říše, protože byla dlážděna čedičovými bloky.

Dva týdny probíhající expedice Českého egyptologického ústavu Filozofické fakulty Univerzity Karlovy objevila na své archeologické koncesi na pyramidovém poli v Abúsíru unikátní pohřební komplex královského důvěrníka a kněze Kairese.

Hrobka se nachází v srdci pyramidového pole v oblasti, kde byli vedle panovníků pochováváni pouze členové královské rodiny a nejvyšší představitelé státu z období 25. a 24. stol. př. Kr., tedy z doby vlády 5. dynastie Staré říše.

Kairesův komplex pokrývá plochu více než 500 m2 a kromě vlastní hrobky se skládá z několika dalších místností, jež sloužily ke kultovním účelům a rituální očistě kněží předtím, než vstoupili do hrobky. Vlastní kultovní kaple představuje absolutní unikát v architektuře nekrálovských hrobek celého 3. tis. př. Kr., protože byla dlážděna čedičovými bloky. Používání čediče bylo výlučné privilegium králů a jeho přítomnost zde je jedním z několika dokladů zcela mimořádného postavení majitele hrobky. Z kultovní stély – tzv. nepravých dveří – se bohužel do dnešní doby zachovalo pouze několik fragmentů s tituly majitele.

Kairesova pohřební komora byla vyloupena již ve starověku, ale před vápencovým sarkofágem se jako zázrakem zachovala v původním uložení jeho žulová socha se zbytky barev a dalšími tituly. Právě z nich lze odvodit Kairesovu mimořádnou kariéru.

Kaires byl jediným přítelem (krále), představeným všech královských prací, strážcem tajemství Jitřního domu, správcem královského paláce, Předním Domu života, inspektorem kněží sloužících v pyramidových komplexech panovníků Sahurea a Neferirkarea, knězem bohyně Hathory, paní sykomory, v Kusíji (město v jižním Egyptě), správcem obou trůnů (rozumí se jižního a severního Egypta) a některých dalších. Jitřní dům byl specifickým místem, kam přicházel panovník ráno posnídat a obléci se, zatímco Dům života byl institucí, kam Egypťané ukládali texty zaznamenané na papyrových svitcích a obsahující jejich poznání a nábožensko-filozofické texty.

Právě nález této sochy představuje řešení dlouholetého problému, zda staří Egypťané v době Staré říše ukládali sochy do pohřebních komor. Právě na základě tohoto objevu je zřejmé, že ano.

Další ojedinělý prvek představuje konstrukce pohřební komory. Ta byla vybudována v otevřené jámě. Po spuštění sarkofágu a vyzdění bočních stěn vápencovými bloky byla komora uzavřena několika obřími stropními bloky rovněž z vápence, z nichž každý váží nejméně 8–9 tun.

Přestože expedice stále ještě probíhá a definitivní zpracování všech získaných dat a informací bude trvat delší dobu, již v této fázi výzkumu je zřejmé, že jde o naprosto ojedinělý nález hrobky výjimečné historické postavy dějin starověkého Egypta 3. tisíciletí před Kristem. Kairesovy tituly ho staví na roveň vezírům (ministerským předsedům) tehdejší doby, zatímco architektura jeho hrobky se zvyklostem tehdejší doby zcela vymyká a vyhodnocení této skutečnosti bude předmětem dalšího bádání.

tisková zpráva Českého egyptologického ústavu Filozofické fakulty Univerzity Karlovy

Lepší baterie pro notebooky: pomoci by mohl křemík

Čistý křemík dosahuje energetické hustoty až 4 200 mAh na gram, což by mohlo vést k dosažení …

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close