Archiv článků: starověk

Archeologové z Německého archeologického ústavu objevili v chetitském hlavním městě Chattušaši klínopisnou tabulku, v níž je zaznamenán text v dosud neznámém indoevropském jazyce. V lokalitě bylo dosud nalezeno asi 30 000 klínopisných tabulek. Většina textů je (nepřekvapivě) psána v chetitštině, nejstarším doloženém indoevropském jazyce. Na nově objevené tabulce je ale …

Tým pod vedením šéfky české expedice Kláry Preusz na lokalitě pracuje od roku 2016. Projekt Castrum Novum VR je pilotním počinem. Nenápadné přímořské městečko Santa Marinella nedaleko Říma skrývá výjimečné archeologické naleziště Castrum Novum. Římskou pevnost, založenou roku 264 před Kristem, už několik let zkoumají také archeologové a archeoložky z Fakulty …

Převažující názor dnes klade původ indoevropských jazyků do oblasti na sever a severovýchod od Černého moře, dává je do souvislosti především s jámovou kulturou pozdního eneolitu. Nositelé této kultury byli částečně kočovníci žijící ve stepi, i když kde to bylo možné, provozovali i usedlé zemědělství. Expanze Indoevropanů do Evropy pak …

Kušánská říše existovala v 1.-4. století n. l. ve Střední Asii a severozápadní Indii. Kušáni (Jüe-č) byli původně indoevropským národem sídlícím až v dnešní západní Číně, mohli souviset s Tochary i Saky. Každopádně především pod tlakem Hunů (Siungnuů) se přesunuli na západ, vytlačili Parthy a dorazili řecko-baktrijské království. Existence říše …

Centrální Eurasie byla známá již od starověku komunitami, kde se chovali koně, a pozemní Stepní cesta přes severní stepi centrální Eurasie byla používána dlouho před Hedvábnou cestou. Archeologická místa, jako je pohřebiště v Berelu ve východním Kazachstánu, potvrdila, že nomádští Arimaspové zmiňovaní v antických pramenech nebyli pouze chovateli koní pro …

Jantarová stezka spojovala po tisíciletí Pobaltí se Středomořím. Ucelenější podobu získala v době bronzové, tedy cca po roce 1800 př. n. l. Nicméně s jantarem se obchodovalo i na mnohem větší vzdálenosti, alespoň někdy. V roce 1914 byly při vykopávkách zikkuratu v asyrském Aššuru nalezeny dva korálky datované do období …

Zlato v předmětech z Tróje, Poliochni (osada na egejském ostrově Lemnos), Gruzie a Uru v Mezopotámii má stejný geografický původ a obchodovalo se s ním na velké vzdálenosti. Alespoň to platí pro situaci na počátku doby bronzové ve 2. polovině 3. tisíciletí př. n. l. Výsledky jsou založeny na studiu …

Z období nejstaršího núbijského království s centrem v Kermě se nedochovaly žádné původní písemné doklady, které by umožňovaly zjistit, jak se zde tehdy mluvilo, ale velmi pravděpodobně to byla nějaká varianta merojského/staronúbijského jazyka. I když tehdejší Núbijci neměli své vlastní písmo, na královském dvoře v Kermě byli písaři (možná Egypťané), …

Domestikace koně a jízda na koni jsou dvě různé věci. Koně byli nejspíš poprvé domestikováni někde v Kazachstánu jako zvíře určené na maso a mléko. Na rozdíl od skotu vydrželi v kontinentálním klimatu drsné zimy, přežívali venku a dokázali si vyhrabávat trávu i zpod sněhu. Teprve později byl kůň využit …

Pečetění dokumentů se do kermského království dostalo z Egypta a je zajímavé, že se při něm používaly jen různé symboly, nikoliv písmo. Od 2. poloviny 4. dynastie ležela Dolní Núbie poněkud stranou egyptských zájmů, ale poté, co se v ní na začátku 6. dynastie rozšířil lid kultury Skupiny C, začali …