(c) Graphicstock

Čeští vědci objevili stopy sodíku na dvou plynných exoplanetách

U dvou planet typu horký Jupiter – WASP-76b a horký Neptun – WASP-127b byl v atmosféře detekován sodík.

Mezinárodnímu týmu vedenému Dr. Petrem Kabáthem z Astronomického ústavu AV ČR se podařilo objevit stopy atomárního sodíku u exoplanet WASP-76b a WASP-127b ve spektroskopických archivních datech z přístroje HARPS Evropské jižní observatoře (ESO). Objev posunuje naše chápání od pouhého objevování exoplanet k jejich popisu.

Hlavním autorem článku publikovaného v prestižním americkém časopise The Astronomical Journal je magisterský student fyziky na Masarykově univerzitě Bc. Jiří Žák, který také pracuje ve skupině exoplanet na observatoři Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově.
Nyní známe okolo 4000 exoplanet obíhajících kolem vzdálených hvězd. Ale pouze hrstka z těchto exoplanet má potvrzenu přítomnost atmosféry. Pozorování stopy exoplanetární atmosféry vyžaduje velmi vysokou kvalitu spektroskopických měření a použití sofistikovaných metod jak při jejich zpracování, tak také při jejich analýze. Týmu astronomů složeného z vědců z  Astronomického ústavu Akademie věd v Ondřejově, Masarykovy univerzity v Brně a ESO se to podařilo. U dvou planet typu horký Jupiter – WASP-76b a horký Neptun – WASP-127b byl týmem detekován sodík. U dalších dvou exoplanet, KELT-11b a WASP-166b, se sodík najít nepodařilo. To může znamenat, že sodík v atmosféře planety chybí anebo přítomnost mraků nebo částic prachu, které nepropouští žádnou informaci o složení spodních vrstev atmosféry. U planety WASP-76b byl sodík ve stejných datech detekován i týmem švýcarských vědců, ovšem jinou metodou. To přispívá k věrohodnosti zjištěných výsledků.

Exoplanety, jejichž “rok” trvá pouze několik málo dní a které mají zároveň plynné atmosféry podobně jako Jupiter, avšak s vyšší teplotou, se nazývají horcí Jupiteři. Tento typ planet má atmosféry složené převážně z vodíku a hélia, ale někdy se v nich vyskytují také stopy jiných prvků jako například draslíku, vápníku a atomárního sodíku, který se dá pozorovat na vlnových délkách viditelného světla 588.9950 a 589.5924 nm. Z běžného života známe světlo těchto vlnových délek jako oranžovou záři sodíkových výbojek, které se dříve používaly pro veřejné osvětlení. “Obecně lze prvky obsažené v atmosféře exoplanety detekovat pomocí spektroskopických pozorování a to srovnáním spekter během probíhajícího zákrytu hvězdy planetou, chvíli před ním a po něm”, říká Jiří Žák. “Protože atmosféra exoplanety zanechá ve spektru jen velmi nepatrný otisk, je zachycení takovéto stopy extrémně složité a je zapotřebí velkých dalekohledů s přesnými spektrografy, důmyslných metod a pečlivé práce”, doplňuje Žák.

Tento objev je jedinečný, protože naše chápání posunuje od pouhého objevování exoplanet k jejich popisu. “Nyní se dostáváme do stavu, kdy začínáme poznávat složení atmosfér exoplanet a brzy budeme schopni popisovat fyzikální procesy, které v exoplanetárních atmosférách probíhají. A to je fascinující, když stále ještě přesně nechápeme veškeré procesy probíhající v atmosféře Země,” uzavírá vedoucí skupiny exoplanet Stelárního oddělení Astronomického ústavu AV ČR Petr Kabáth.

Tisková zpráva Astronomického ústavu AV ČR

dron MQ-9 Reaper, zdroj Wikipedia, licence obrázku public domain

Drony využijí hlavně firmy ve stavebnictví

V příštím roce bude podle analytiků Gartneru celosvětově dodáno více než půl milionu podnikových IoT dronů …

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close