Viry, zdroj: Pixabay. Pixabay License. Volné pro komerční užití

Čeští vědci úspěšně pokročili ve vývoji biosenzorů pro detekci koronaviru

Aktuální testování odhalilo i možnost kvantitativního odhadu množství viru.

Vědci z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR zahájili testování biosenzorů pro detekci koronaviru na reálných vzorcích odebraných od infikovaných pacientů. Nyní zvažují, zda zůstat u „jednodušší“ verze senzoru nebo pracovat na dalších úpravách. Díky nim by přístroj mohl přesně změřit i množství viru na površích či v tělních tekutinách.

Na přípravě přístroje pro detekci koronaviru spolupracují vědci z Fyzikálního ústavu od dubna s kolegy z Biologického centra Akademie věd a Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. V budějovických laboratořích se biosenzory testují i v těchto dnech.

„Dobrou zprávou je, že to funguje. Podařila se detekce živého viru, dokonce i s citlivostí, kterou jsme předpokládali,“ řekl ČTK Alexandr Dejneka z Fyzikálního ústavu. „Během testování jsme narazili na více potenciálních směrů rozvoje. Původně jsme si mysleli, že to bude přístroj, který ohledně přítomnosti koronaviru ukáže „ano/ne“, poznamenal Dejneka. Taková rychlá detekce podle jeho slov zatím zabere asi 15 minut.

„Aktuální testování ale odhalilo možnost kvantitativního odhadu množství viru při delší době měření,“ vysvětlil výzkumník. To by si vyžádalo další vývoj a dlouhodobější testování. Z vědeckého hlediska je to však podle Dejneky mnohem atraktivnější cesta.

„Musí se udělat odhad, co je zajímavější, efektivnější i z hlediska aplikací a transferu technologií. Na akademické půdě by mohly být vyrobeny stovky biočipů, pro větší množství je však nutné navázat spolupráci s průmyslem,“ poznamenal vědec. Na rozhodnutí o dalším směřování výzkumu mají tedy vliv i průmysloví partneři, s nimiž probíhá v současné době jednání, zda budou chtít zavést přístroj rychle do praxe v zjednodušené podobě, nebo pokračovat v dalším vývoji.

Tým nyní čeká do konce měsíce září ještě náročné měření kalibračních křivek v laboratořích budějovických kolegů, na jejich základě podle Dejneky zřejmě padne i konečné rozhodnutí ohledně další možné úpravy přístroje.

Jádrem biodetekčního systému jsou výměnné biočipy připravované na bázi funkcionalizovaných ultra-rezistentních povrchů, které při kontaktu s komplexními biologickými médii neztrácejí rozpoznávací vlastnosti. O vývoji těchto biosenzorů vědci informovali už na jaře, koncem srpna nastala závěrečná fáze testování. Postup pro vývoj vysoce citlivého, přenosného přístroje se odvíjel od projektu, který výzkumníci řešili už před koronakrizí. V rámci zakázky pro Policii ČR totiž pracovali na biodetekčním systému pro rychlé odhalení patogenů v potravinách.

tisková zpráva Fyzikálního ústavu AV ČR

Když ryba roste celý život, jak se mění její plodnost?

Jak člověk stárne, jeho plodnost se snižuje. U některých živočichů je to ale naopak, zejména …

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close