CLIMOS – choroby přenášené flebotomy v mobilním telefonu

Chystáte se na dovolenou do Středomoří? Možná už brzy budete před cestou v mobilu kromě předpovědi počasí, cen ubytování a čistoty pláží hledat také míru rizika onemocnění leishmaniózou. Vědci z Katedry parazitologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy se podílí na novém výzkumném projektu CLIMOS, který má za cíl zkoumat vliv klimatické změny na rozšíření flebotomů a jimi přenášených patogenů v Evropě a okolních oblastech. A kromě rozšiřování vědeckého poznání připravuje i velmi praktické výstupy.
Tříletý projekt s rozpočtem přes 9 milionů euro financuje Evropská komise a Britský fond pro výzkum a inovace v rámci grantové výzvy „Environment and Health“, zaměřující se na vliv probíhajících klimatických změn na lidské zdraví. Flebotomové nebyli jako modelový organismus vybráni náhodou. Samičky tohoto drobného hmyzu z řádu dvoukřídlých sají krev na různých obratlovcích včetně člověka a během toho mohou na své hostitele přenést některé parazitické prvoky, bakterie či viry. V Evropě jde nejčastěji o parazity rodu Leishmania, příbuzné známějších trypanosom. Stále více se ale dostávají do popředí také viry, z nichž některé jsou vědě známy dlouho, další virologové objevují teprve v posledních letech.

Prvoci v Evropě nejrozšířenějšího druhu Leishmania infantum jsou zároveň schopni infikovat také různé savce včetně domácích psů, kteří jsou pro tohoto parazita hlavním rezervoárovým hostitelem a podobně jako u člověka se u nich může rozvinout onemocnění leishmanióza. Flebotomové tak mají jako přenašeči patogenů velký význam jak v humánní, tak i veterinární medicíně. Jejich larvy přečkávají zimu v půdě, zvyšování teplot jim tak může otevřít dveře i do regionů, kde se dříve nevyskytovali. A s flebotomy se pak mohou šířit i jimi přenášené patogeny.
Projektové konsorcium CLIMOSu tvoří 29 partnerů ze 16 zemí a koordinuje ho Dr. Carla Maia z Universidad de Nova Lisboa, která před několika lety pracovala Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v laboratoři prof. Petra Volfa. Vedle výzkumných týmů z řady evropských univerzit a výzkumných ústavů se na projektu podílí několik soukromých firem, zaměřených na modelování a práci s velkými datovými soubory, a také tři ministerstva zdravotnictví (Itálie, Izraele a Turecka), jejichž úkolem je přenos získaných poznatků těm složkám zdravotnických systémů, které je budou moci co nejefektivněji využít. Kombinace práce tolika veřejných výzkumných institucí, soukromého sektoru a orgánů státní správy tak představuje nejen vědeckou, ale i organizační výzvu. Klade si přitom řadu cílů: zmapovat pomocí analýzy dříve získaných dat i dvou let terénních odchytů v deseti zemích výskyt flebotomů a patogenů jimi přenášených, využít veřejně dostupná i nově sesbíraná data o (mikro)klimatických faktorech k modelování různých scénářů jejich šíření, posuzovat míru rizika z pohledu humánní i veterinární medicíny a připravovat podklady pro relevantní rozhodování veřejných institucí. „Všechny tyto snahy by měly vyústit ve vytvoření systému včasné výstrahy (early warning system), který by upozorňoval, například právě i v podobě oné v úvodu zmiňované mobilní „appky“, na míru aktuálního rizika přenosu leishmanióz a flebovirů v konkrétních oblastech,“ vysvětluje Vít Dvořák z katedry parazitologie PřF UK.
Laboratoř biologie hmyzích vektorů prof. Petra Volfa na Katedře parazitologie se řešení projektu intenzivně věnuje na řadě úrovní. Jedním z náročných úkolů je koordinace terénních odchytů v deseti evropských zemích, vedle které bude dr. Vít Dvořák také monitorovat, zda se flebotomové už vyskytují i v České republice (byli už nalezeni v Rakousku a na Slovensku). Týmy doc. Jovany Sádlové a dr. Magdaleny Jančářové využijí světově unikátních laboratorních chovů flebotomů k testování schopnosti vybraných druhů přenášet leishmanie a viry. S britskými kolegy pak budou zkoušet chemické atraktanty do nového typu odchytové pasti. Dr. Iva Kolářová se svými spolupracovníky vytvoří nové rekombinantní proteiny, využitelné jako markery pobodání hostitelů flebotomy. Na konci tříletého výzkumu tak bude množství nových poznatků v řadě oblastí výzkumu flebotomů a jimi přenášených patogenů … a, jak všichni doufají, i fungující a spolehlivá mobilní aplikace.

Tisková zpráva Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy 

Kvantový simulátor na superpočítači Karolina

IT4Innovations představuje novinku v oblasti kvantových výpočtů na superpočítačích Karolina a Barbora: kvantový simulátor CUDA …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close