Sciencemag.cz
Doporučujeme
Zpřesní diagnostiku a potvrdí či vyvrátí rejekci neboli odmítnutí transplantovaného orgánu. To dokáže molekulární mikroskop MMDx, jehož technologii používá IKEM jako první v Evropě a třetí na světě po USA a Kanadě. Po půlroce ostrého provozu přinášíme první výsledky. Metoda MMDx u pacientů po transplantaci ledviny odhalila rejekci, a lékaři tak mohli ihned nasadit adekvátní léčbu. U téměř dvou desítek pacientů pak molekulární mikroskop ukázal výsledky, u kterých léčba nebyla potřeba. V několika případech vyšetření zabránilo opakované biopsii. Metoda využívá strojového učení a podle odborníků představuje budoucnost diagnostiky.
Od srpna 2022 využívají lékaři v IKEM molekulární mikroskop MMDx v klinické praxi. Zařadili se tak mezi průkopníky této metody v Evropě. Ve světě ji využívají odborníci v Kanadě a ve Spojených státech. Na podzim možnost diagnostiky IKEM nabídl i ostatním transplantačním centrům v Česku a na Slovensku. Za tu dobu jsme v IKEM vyšetřili vzorky 111 ledvin a 29 srdcí.
U 89 vzorků ledvin z IKEM je možné poskytnout i detailnější vhled do výsledné diagnostiky. V 10 případech se jednalo o marginální vzorky, které nebylo možné vyšetřit histologicky. Vyšetření pomocí MMDx tak zabránilo opakované biopsii. U 5 těchto pacientů byla zjištěna rejekce a adekvátně léčena. U 38 pacientů byla rejekce molekulárním mikroskopem vyloučena a u 18 z nich bylo na základě výsledku MMDx ustoupeno od léčby. U 41 pacientů bylo podezření na rejekci potvrzeno i molekulárním mikroskopem a tito pacienti byli léčeni podle typu a závažnosti rejekce. „Představte si to tak, že se odebere vzorek tkáně, ta se ve speciálním přístroji rozdrtí na malé částečky a z nich se získají nukleové kyseliny. Vyšetří se genová exprese tisíců genů najednou a počítač poté s pomocí strojového učení, tedy se zapojením umělé inteligence, určí diagnózu. Takže není potřeba lidského oka,” vysvětluje prof. MUDr. Ondřej Viklický, CSc., přednosta Transplantcentra IKEM.
Mikroskop využívá k určení výsledku tisíce vzorků nejen z Česka, ale i z USA a Kanady. Ty se pak porovnávají s právě vyšetřovaným vzorkem. „Používá se na to složitý algoritmus, jehož principem je porovnání genové exprese vyšetřované biopsie s referenčním setem už změřených biopsií,” říká o zpracování vzorku docentka Petra Hrubá z Laboratoře Molekulární Medicíny IKEM.
V počátcích molekulární mikroskop využíval referenční set přibližně 1200 vzorků u ledvin a 900 u srdcí, dnes už jich je víc jak 5000 u ledvin a víc než 1300 u srdcí. Neustále se tak zlepšuje přesnost výsledků. MMDx přesto v současné době práci patologů zcela nenahradí. „V určitém procentu případů se výsledky poskytnuté patologem neshodují s klinickými projevy choroby. Určení přesné diagnózy tak není možné a ke zpřesnění je potřeba další biopsie. Molekulární mikroskop ale může tuto praxi změnit. Molekulární mikroskop MMDx tak představuje budoucnost ve vylepšování diagnostiky pro transplantované pacienty,“ doplňuje prof. Ondřej Viklický.
IKEM započal jednat o použití molekulárního mikroskopu v roce 2019. „Od prvních myšlenek do zavedení do praxe uplynuly skoro 3 roky. Po interních debatách o využitelnosti jsme museli nastavit a s pojišťovnami domluvit úhrady pro české pacienty. Nejednoduchá jednání nakonec dopadla dobře a od srpna 2022 jsme začali testovat první vzorky pacientů IKEM. Na sympoziu říjnu loňského roku jsme tuto možnost nabídli i ostatním evropským centrům. Jako první si vyšetření vyžádali kolegové ze Slovenska, nyní vidíme zájem i z dalších okolních zemí,“ říká Ing. Michal Stiborek, MBA, ředitel IKEM. Kromě sousedních zemí jako Německo, Rakousko nebo Polsko, mají zájem o vyšetření svých pacientů třeba Maďarsko, Slovinsko nebo Švýcarsko.
