Sciencemag.cz
Doporučujeme
Stárnutí těl dlouhých kostí se liší mezi jednotlivými kostmi i mezi pohlavími.
Výzkumný tým vedený docentem Vladimírem Sládkem z Katedry antropologie a genetiky člověka Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy zpochybňuje dosavadní představy o zdravém stárnutí kostí. Vědci analyzovali největší kosterní soubor dostupný na světě – téměř dva tisíce evropských skeletů od neolitu až po novověk, které reprezentují široké spektrum fyzické aktivity a způsobů obživy. Tento rozsáhlý soubor poskytuje pevný základ pro nové poznatky o procesech stárnutí těl dlouhých kostí v kontextu evoluční medicíny.
Analýza provedená týmem docenta Sládka ukazuje, že těla dlouhých kostí nekompenzují úbytek kostní tkáně na vnitřním povrchu ukládáním nové tkáně na vnějším povrchu, jak předpokládaly předchozí studie. Tento nedostatek kompenzace byl konzistentní napříč různými způsoby obživy a úrovněmi fyzické aktivity, což naznačuje, že procesy růstu a stárnutí kostí jsou složitější, než se dosud myslelo.
Studie rovněž ukázala, že stárnutí těl dlouhých kostí se liší mezi jednotlivými kostmi i mezi pohlavími. Zjistila, že těla dlouhých kostí u žen jsou citlivější na věkem podmíněné změny a že pažní kosti vykazují výraznější známky úbytku pevnosti než stehenní a holenní kosti. Tyto rozdíly naznačují, že faktory jako biomechanika, funkční zatížení a biologické pohlaví ovlivňují, jakým způsobem kosti v průběhu času stárnou. Pozorované rozdíly mezi kostmi horních a dolních končetin u holocénních skeletů navíc podporují doporučení pro zdravé stárnutí kostí, které klade důraz zejména na aktivitu horních končetin, například Nordic walking (chůze s trekingovými holemi).
Výzkum dále ukázal, že klíčovým faktorem ovlivňujícím zdraví těl dlouhých kostí v dospělosti je to, jak velký je prstenec kostní tkáně na těle dlouhé kosti po ukončení růstu v období dospívání. Zjištění tedy zpochybňují představu, že remodelace kostí v dospělosti účinně vyrovnává úbytek tkáně v dlouhých kostech související s věkem. Naopak zdůrazňují význam pochopení růstových vzorců kostí v průběhu celého postnatálního vývoje a jejich dopad na zdraví skeletu jak u minulých populací, tak u moderních lidí.
Sládek, V., Hora, M., Wall-Scheffler, C., Struška, M., & Berner, M. (2025). Bone health: Age-related changes in diaphyseal structural properties among European Holocene humans during the last 9000 years. Science Advances, 11(36), eadx7981.
