Archiv článků: antropologie

Alkohol přispěl ke vzniku komplexnějších společností

Má pravdu bonmot, že lidé začali pěstovat obilí kvůli pivu, protože než se dřít na poli, to by člověk radši umřel hlady, ale pivo přece jen nějak motivovalo? Nakolik společné opíjení se umožňuje generovat důvěru mezi „cizinci“ a tím propojovat společnost ve větším měřítku? Na otázky odpovídá evoluční antropolog Václav …

více »

Sebevražda ve starověkém Egyptě a Núbii

Se sebevraždou se lidstvo setkávalo od nepaměti. Lidé měli vždy možnost se zabít a tuto možnost si uvědomovali, nicméně různá etnika a národy k ní přistupovaly odlišně. U Egypťanů nebyla sebevražda vítaným způsobem ukončení života. Postoj Egypťanů k sebevraždám vyplýval z jejich víry a životních zvyklostí. Jak uvádí Martin Monestier …

více »

Dostane jméno spíše lovecký nebo ovčácký pes?

Naše teorie o domestikaci psa jsou ovlivněny tím, jak se psy zacházíme dnes a jakou roli hráli psi v minulosti – ovšem především na Západě. Přitom psy měli lidé téměř univerzálně (i když několik kultur představujících výjimku by se také našlo). Vědci z Ústavu Maxe Plancka pro evoluční antropologii se …

více »

Obchod a směna existovaly ve všech kulturách

Zvláštní formou směny býval tichý obchod, kdy jedna skupina osob přinese na určenou mýtinu zboží, pak odejde… Lidé si pořizují své majetky nejen vlastní výrobou, ale též výměnou za jiné produkty či aktivity, v novějších dobách již přímo koupí za peníze. Ovšem i řada přírodních národů měla nějakou stanovenou „ceninu“: …

více »

Z dějin počítání: časté byly i dvacítkové soustavy

Na Nové Guineji se počítání částí těla dostane klidně až k cifře 74. Za počin dávného matematického génia bývá označována asi 18 tisíc let stará kost z Išanga. Bez počítání se neobejdeme. Podle zoologů i některé zvířecí druhy (jako veverky) zřejmě poznají počty oříšků; šimpanzové se naučili znakovat od jedné …

více »

Zmenšování lidského mozku se nepotvrdilo

O podivném výzkumu, dle kterého se měl lidský mozek začít zmenšovat asi před 3 000 lety, se zde již psalo. Autoři tuto teorii dávali do souvislosti s tím, jak lidé získávali přístup k „externím“ znalostem a nemuseli je už sami uchovávat v hlavě. A to jak díky písmu, tak spolu …

více »

Nečekaně vysocí lidé na západním Balkáně

Zeměpisné jádro výskytu mimořádně vysokých postav nad 184 cm tvoří pás táhnoucí se od splitsko-dalmatské župy přes jižní část Hercegoviny až po centrální část Černé Hory kolem pohoří Durmitor. Tým pracovníků Fakulty sportovních studií MU završil svůj několikaletý antropologický výzkum v Dinárských Alpách v bývalé Jugoslávii, který probíhal ve spolupráci …

více »

Bratranci a sestřenice se skoro nebrali

V současné době se údajně více než 10 % všech sňatků na světě uzavírá mezi bratranci a sestřenicemi z prvního nebo druhého kolene. Někde jde o zcela běžnou praxi. V nové studii vědci z Max Planck Institute for Evolutionary Anthropology (Lipsko) a University of Chicago zkoumali, nakolik bylo v minulosti …

více »

První psi se možná zase tolik nedřeli

Předpokládalo se, že ochočení psi od pradávna museli lidem pomáhat nosit těžké náklady nebo (v polárních oblastech) tahat sáně. Fyzická antropoložka Katherine Latham z University of Alberta nyní ale došla k závěru, že toto naše přesvědčení je možná když ne přímo chybné, tak neodůvodněné. Zakládalo se totiž na analýze psích …

více »

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close