Sciencemag.cz
Doporučujeme
Výzkum v rámci CEITEC VFU ve spolupráci s Biologickým centrem AV ČR v Českých Budějovicích podporovaný GAČR a ve spolupráci s Kansas State Univerzity vedl ke zjištění, že některá klíšťata nesají jen krev, ale aktivně pijí vodu z prostředí. Výsledky byly publikovány v časopise Scientific Reports. Schopnost klíšťat přijímat vodu z prostředí výrazně zvyšuje jejich šanci na přežití, na druhé straně však může současně znamenat, že by člověk mohl úspěšně kontrolovat výskyt klíšťat a bránit tak šíření nemocí.
“Hlavní životní nebezpečí u všech terestriálních členovců, včetně klíšťat, je díky jejich malé velikosti, ztráta vody a vyschnutí. Dogma u klíšťat je, že získávají vodu z krve hostitelů a částečně z vlhkosti vzduchu. To ale znamená, že se velké procento klíšťat nikdy nedožije dospělosti a mortalita od larev přes nymphy do dospělců je (naštěstí) velmi vysoká” přibližuje prof. Žůrek, vedoucí projektu.
Studie zaměřená na biologii a ekologii amerického klíštěte Amblyomma americanum, financovaná Grantovou agenturou ČR, přinesla nečekané zjištění. Druh tohoto klíštěte má schopnost ústním orgánem aktivně nasávat kapky vody, převést je přímo do slinných žláz i do střeva, což mnohokrát zvyšuje šance na jeho přežití a významně prodlužuje celkovou délku života. Toto neobvyklé chováni mezi klíšťaty využili vědci k novému způsobu kontroly výskytu klíšťat. Z mnoha různých chemických a biologických látek, které vědci testovali, se ukázalo, že některé soli založené na hořčíku, sodíku, a chlóru jsou velice efektivní a způsobí 100% mortalitu u dospělých klíšťat během tří dnů a zároveň nepředstavují nebezpečí pro přírodu a ostatní živočichy.
„Sání vody je také zřejmě jeden z hlavních důvodů, proč je tento druh klíštěte, který je významným přenašečem několika lidských a zvířecích patogenů v USA, velice úspěšné v šíření nemocí a jehož výskyt se v USA rozšiřuje od východu na západ, a to i v době oteplování a změny klimatu.“ dodává prof. Žůrek.
Toto chování klíštěte Amblyomma americanum bylo prokázáno rovněž u dalších dvou druhů klíšťat vyskytujících se v USA, avšak jen u velmi malého počtu jedinců, proto bude třeba dané zjištění dále zkoumat. Testování za účelem možnosti snížení výskytu amerického klíštěte se dosud provádělo pouze v laboratorních podmínkách a vyžaduje i následné potvrzení přímo v přírodě. Pravděpodobnost úspěšnosti kontrolovat výskyt klíšťat člověkem, a to pouhým pokropením trávníku vodou s uvedenými solemi, se jeví jako relativně vysoká a v současné době probíhá v tomto ohledu výzkum u dalších druhů klíšťat v USA i Evropě.
Rektor prof. MVDr. Alois Nečas, Ph.D., MBA ve vztahu k této problematice uvedl, že: „zmíněný projekt je jedním z 8 projektů aktuálně řešených v rámci CEITEC VFU Brno. Na roli klíšťat, jakožto vektorů závažných infekcí člověka a zvířat, je na univerzitě zaměřen také spoluřešitelský projekt Mgr. Hrazdilové. Vyzdvihnout je třeba také výsledky výzkumné skupiny prof. Širokého, která v loňském roce publikovala v prestižním časopise Emerging Infectious Diseases prioritní poznatky týkající se role hlodavců v chorobách přenášených klíšťaty. Z uvedeného je zřejmé, že výzkum realizovaný Veterinární a farmaceutickou univerzitou Brno a související s klíšťaty a jejich rolí v přenosu původců infekcí člověka a zvířat patří k nosným tématům CEITEC VFU Brno.“
