Sciencemag.cz
Doporučujeme
Často se říká, že prvním, kdo zahyne v každé válce, je pravda. S trochou nadsázky bychom toto tvrzení mohli parafrázovat tak, že v infodemii je prvním padlým recenzní řízení a oponentura vědeckých prací. Tedy základní procesní nástroje tzv. medicíny založené na důkazech ( evidence-based medicine, EBM).
Pojem medicína založená na důkazech nelze samozřejmě redukovat pouze na recenzi publikací, ačkoli kritické hodnocení výsledků studií a dalších zdrojů informací je jeho principiální součástí. Zjednodušeně bychom mohli EBM defi novat jako soubor postupů, které mají určit nejlepší a nejvěrohodnější výsledky výzkumných studií a tyto integrovat do souladu s klinickou praxí a s přínosem pro pacienty.
Zcela standardní cestou publikace vědeckých informací je realizace vlastního výzkumu, jeho řádné zpracování a nabídka publikace vědeckému časopisu, kde probíhá mezinárodní oponentní řízení. To často trvá i více než rok a v jeho průběhu musí autoři běžně dokládat řadu materiálů pro své výsledky, včetně zdrojových dat. Sama publikace výsledků jedné úspěšné studie ale nevede k okamžité změně klinické praxe. Zejména jde-li o zásadní změnu přístupu k léčbě, aplikaci nového přípravku nebo změnu jeho indikačních kritérií. Studie jsou opakovaně nezávisle verifikovány a statisticky prošetřovány s cílem určit, jaké výsledky a u jakých pacientů jsou nejčastější a zda jsou reprodukovatelné. Nejvyšší úrovní souhrnu jsou tzv. metaanalýzy, které integrují maximum dostupných výstupů z mnoha publikovaných studií.
A tak se k rychlosti šíření viru přidalo ještě jedno riziko, a sice rychlost šíření nerecenzovaných informací. To je zvláště nebezpečné v medicíně, při výzkumu a zavádění nových léčebných postupů. Zde jsou klinické vědy obzvláště opatrné a konzervativní, výzkumné projekty musí být schvalovány etickými komisemi, musí být řádně plánovány a každý krok je nutné pečlivě protokolárně zdokumentovat. Výsledné publikace jsou i po recenzích kriticky ověřovány. Z pohledu zvenčí může takový proces působit jako zbytečně zdlouhavý a zkostnatělý. Kritika ale jistě odpadne, pokud se na tyto mechanismy podíváme jako na záruku bezpečnosti pro pacienty a efektivity pro zdravotnický systém. Bohužel jsme byli během epidemie opakovaně svědky toho, jak procesy EBM ustupovaly do pozadí ve prospěch rychlosti.
Uveďme detailněji jako příklad i v ČR významně medializovaný nákup a aplikaci léčivého přípravku ivermektin. Tento přípravek patří mezi významná antiparazitika, za jejichž objev byla v roce 2015 dokonce udělena Nobelova cena za medicínu. V roce 2021 byl lék silně medializován jako vysoce účinná látka proti těžkému průběhu COVID-19. Šlo o velmi kontroverzní debatu
s protichůdnými stanovisky politických i lékařských autorit, bohužel vedenou přímo přes sdělovací prostředky. Nutno dodat, že debatu zbytečnou, neboť sami propagátoři léčby ivermektinem posléze upřesnili, že na základě retrospektivních analýz bez kontrolní skupiny nelze účinnost považovat za prokázanou a jasnější poznatky může přinést jen prospektivní randomizovaná, placebem kontrolovaná studie.
Nejistá účinnost ivermektinu a hlavně jeho nepřehlédnutelná a nekritická propagace významně přispěly k dezinformačním trendům v ČR. Stalo se tak navzdory tomu, že ofi ciální instituce, tedy americká FDA (FDA, 2021) i evropská EMA (EMA, 2021), jej pro léčbu COVID-19 nedoporučily a upozornily, že vyšší dávky tohoto léku mohou být nebezpečné. K nepochopení mohly přispět i články seriózních médií, které zavádějícím způsobem informovaly o pozitivních zkušenostech lékařů, aniž by tyto měly oporu v kvalitních publikacích. Dezinformace ale bohužel mohly přiživovat i odborné publikace nevalné vědecké kvality, včetně známek falšování dat, jak velmi precizně shrnul článek autorů Schraerové a Goodmana. Autoři jmenovitě vyzdvihli následující faktory, které doprovázely většinu studií a zpráv ohlašujících významný terapeutický efekt ivermektinu:
• Studie nenabíraly pacienty k testům náhodně, sběr dat nebyl dokumentovaný.
• Opakovaně byla používána data stejných pacientů.
• Výsledky byly založeny na nekorektně kalkulovaných procentech.
• Studie nebyly předem oznámeny, schváleny, kontrolní orgány nebyly informovány.
Tečku za celou kauzou učinila publikace v prestižním lékařském časopise New England Journal of Medicine ze závěru března 2022, založená na dvojitě zaslepené a placebem kontrolované randomizované studii. Její výsledky potvrdily, že podání ivermektinu nevede ke snížení nutnosti hospitalizace z důvodu progrese onemocnění COVID-19 (Reis a kol., 2022).
Příběh propagace ivermektinu je téměř učebnicovou ukázkou toho, jak by se nemělo postupovat. Nejen při oznamování výsledků široké veřejnosti, kdy byly neoprávněně vzbuzovány naděje, ale také při vlastním zkoušení preparátu v klinické praxi. Pokud by byla dodržována předepsaná pravidla medicíny založené na důkazech, nic z toho by nebylo možné.
Příklad ivermektinu také dokládá, že problémy s komunikací vědeckých poznatků se netýkaly pouze České republiky, ale zasáhly celý svět. Masivní nadprodukce vědeckých prací o COVID-19 vedla téměř ke kolapsu standardního recenzního řízení, vědecké časopisy musely následně řadu prací stahovat nebo významně korigovat. Tento jev se nevyhnul ani nejvýznamnějším vědeckým periodikům, viz např. korigované práce Mehra a kol. (2020a,b).
Tento text je úryvkem z knihy:
Václav Moravec, Ladislav Dušek a kolektiv: Covid-19 Infodemie
Academia 2023
O knize na stránkách vydavatele
Opravdu mě mrzí, že tento Webový plátek honosící se názvem „vědecký“ bezmyšlenkovitě kopíruje propagandu kovidismových dezinformátorů. Zde je odkaz na souhrnný ozdrojovaný článek, který vyvrací základní narativy této citace, totiž že není prokázána bezpečnost ivermektinu, a že neexistují žádné doklady jeho účinnosti proti Covid-19: https://neviditelnypes.lidovky.cz/veda/veda-covid-19-v-roce-2022.A211228_094627_p_veda_wag.
Další do nebe volající lží v textu výše je, že byl ivermektin v době kovidismu nějak propagován nebo dokonce doporučován (viz „v ČR významně medializovaný nákup a aplikaci léčivého přípravku ivermektin“ a „jeho nepřehlédnutelná a nekritická propagace významně přispěly k dezinformačním trendům v ČR“). Kdo se nenechal kovidopropagandou zcela zaslepit, pamatuje si na vlastní oči a uši, že opak byl pravdou: Ihned, jak na veřejnost prosákly informace o možné účinnosti této látky proti Covidu, byl oficiálními médii očerněn a lékařům bylo zakázáno ho na Covid předepisovat. Což byl jeden z faktorů dočasně vysoké úmrtnosti na Covid.
Zajimava kniha, ja jakozto cestovatel do Asie vim, ze ivermectin je zpomalaovac vsech virovych onemocneni, tedy dava telu cas, aby imunita zapracovala, jsou zeme, kde se bere i preventivne.
Pan Pavel je naivni trouba, mi zde mluvime o vede, ja vede verim, proto vim, ze 98% vedeckych praci, kde jde o velke prachy jsou zfalsovane, zato se utoci na ty, ktere ukazuji, ze jiz volne leky, jenz nejdou pantovat jsou dehonestovany, zvlaste kdyz se ukaze ze leci neco, na cem se da vydelat mailand.
Dat sem Lidovky, zabava. Jasne ze ivermetin funguje na chripecku, chripoeckari jsou totiz strasne divni lide, kvuli slabe chripecce zaviraly cele staty a ekonomiky.