Sciencemag.cz
Doporučujeme
Dalším zákazníkem pro kvantový počítač se stala bezpečnostní firma TDS. Opět jde o systém D-Wave, tentokrát v nové verzi 2000Q, což znamená stroj s 2048 qubity.
D-Wave jako svůj plán deklarovala zdvojnásobovat počet qubitů a uvádět takto upgradovaný systém každé dva roky; množství operací přitom (alespoň teoreticky) roste s počtem qubitů exponenciálně. Při optimalizacích a vzorkování v úlohách strojové učení překonává podle D-Wave rychlost 2000Q klasické systémy zhruba 1000krát až desetitisíckrát. Klasickým systémem se přitom míní optimalizované specializované algoritmy na Intel Xeon E5-2643 v3 3,4 GHz nebo na NVIDIA GeForce GTX 1080 1,6 GHz (Intel s 1 jádrem a GPU GeForce s 2560 jádry). Kvantový počítač by měl být rovněž energeticky účinnější, poskytovat 100krát vyšší výpočetní výkon na watt spotřeby. Samozřejmě to ale platí jen pro samotný algoritmus, jiná věc je řízení dat, vstup/výstup i samotná realizace kvantového počítače.
Jinak nová generace systému z hlediska samotné funkčnosti nic dalšího nepřináší. Stále jde o specializované zařízení provádějící kvantové žíhání (annealing) a příbuzné úlohy (Monte Carlo, algoritmus Hamze-de Freitas-Selby…), tedy de facto optimalizační procedury. Podstatou kvantového žíhání je nacházet v zadaném stavovém prostoru efektivně lokální i globální extrémy (minima a maxima); hodí se pro takové úlohy, kdy potřebujeme v reálném čase najít řešení vyhovující požadovaným parametrům – dostatečně dobré, i když možná nikoliv absolutně nejlepší.
Žíhání představovalo původně způsob, jak zařídit, aby se algoritmus nezstavil v lokálním extrému (analogie kuličky, která uvázne v důlku, i když potřebujeme najít hlubší důlek), kvantové žíhání představuje prostě zefektivněné žíhání, které má využívat superpozici – to, že kvantový počítač jakoby „vidí více řešení současně“, „nachází se ve více stavech“ atd.
Společnost Temporal Defense Systems (TDS) se zabývá kybernetickou bezpečností. K čemu přesně hodlá systém D-Wave použít? Podobně jako u jiných (známých) uživatelů kvantových počítačů (Google, NASA, Lockheed Martin) je oznámené vymezení účelu obecné; má jít o řešení kritických a komplexních úloh spadajících do bezpečnosti IT, hledání obecných vzorů, odhalování pokročilých přetrvávajících hrozeb nebo zajištění určitých procesů v reálném čase.
Cena zakázky je 15 milionů dolarů. Technologických ředitelem firmy TDS je James Burrell, bývalý vysoce postavený zaměstnanec FBI.
Zdroj: Top500.org a další
