Sciencemag.cz
Doporučujeme
Očekávaná délka života stoupala v USA zhruba do roku 2014, pak naopak mírně klesla, nebo se alespoň zastavil růst. Stagnace se přičítala „epidemii“ užívání opiátů v USA. Mikko Myrskylä (Max Planck Institute for Demographic Research, Rostock), Neil Mehta a Leah Abrams (University of Michigan) ale nyní rozborem dat ukazují, že problémem je hlavně úmrtí na kardiovaskulární choroby. Ta se přestalo dařit snižovat, respektive odkládat.
V uplynulém století se každé desetiletí průměrná délka života v USA zvýšila o 2 roky (poznámka PH: lze to takto říct? Bez ohledu na světové války, chřipkovou pandemii, ekonomické cykly?), to však už asi 10 let neplatí. Pokud by se úmrtnost na kardiovaskulární choroby měnila v letech 2010–2017 stejně jako mezi léty 2001–2009, pak by očekávaná délka života 25letých Američanů vzrostla stále ještě o 1,1 roku. (Poznámka PH: Ale už ne o 2, zřejmě se tedy stejně naráží na nějaký limit.) Kdyby po roce 2010 nerostl podíl úmrtí souvisejících s drogami (nejen opiáty), průměrný věk dožití by vzrostl o 0,4 roku, a to ještě jen u mužů. Pokud se tedy potlačí nadužívání opiátů, průměrná délka života se jen kvůli tomu znovu zvyšovat prakticky nezačne, tvrdí studie.
Neil K. Mehta et al, US life expectancy stalls due to cardiovascular disease, not drug deaths, Proceedings of the National Academy of Sciences (2020). DOI: 10.1073/pnas.1920391117
Zdroj: Max Planck Society/MedicalXpress.com
