Sciencemag.cz
Doporučujeme
Průměrná délka života jednotlivých druhů závisí samozřejmě na řadě faktorů, nezanedbatelnou roli má typ metabolismu. V jistém ohledu se organismus často nakonec otráví produkty oxidačních procesů. Kyslík zabíjí.
Délku života logicky ovlivňuje teplokrevnost i velikost organismu (objem a povrch těla rostou s různými mocninami, od toho se pak odvíjí potřebná rychlost metabolismu). Ve Scientifict Reports nyní vyšel článek (hlavní autorka Katarzyna Bozek), který srovnává délku života speciálně s typem lipidů.
Studie u 35 druhů savců ukázala souvislost mezi složením lipidů, které se v tukových buňkách používají k ukládání energie, a průměrnou délkou života. Přičemž to vychází, že druhy, které používají více nasycené mastné kyseliny, žijí déle. Pravděpodobně proto, že nenasycené mastné kyseliny snáze podléhají oxidaci, při které vznikají škodlivé volné radikály. Roli může hrát i to, že z molekuly nasycené mastné kyseliny dostaneme více energie (vodík navíc), není tedy potřeba spalovat/ukládat tuku tolik.
Je to docela ironické, protože jinak jsme stále bombardováni tvrzením, jak nasycené tuky jsou ty špatné.
Samozřejmě i pokud výše uvedené platí, znamená to jen část odpovědi. Lidé žijí déle než šimpanzi, výrazně se liší dožití různých psích plemen a co se týče složení zásobního tuku, asi bychom moc rozdílů nenašli. (Poznámky: Jak je to vůbec s člověkem – vzhledem k tomu, že některé nenasycené mastné kyseliny jsou esenciální a vůbec je neumíme syntetizovat a lidský tuk je prostě živočišný tuk, bude jistě převládat tuk s nasycenými mastnými kyselinami – jako ve vepřovém sádle. Nicméně liší se nějak podstatně třeba právě lidský a vepřový tuk? A nakonec, vyplývá z výše uvedených zjištění něco pro medicínu, výživová doporučení apod.? Nejspíš bezprostředně ne…)
Zdroj: MedicalXpress.com a další
