Sciencemag.cz
Doporučujeme
Delegáti Akademického sněmu AV ČR navrhli téměř jednomyslně prof. Evu Zažímalovou na jmenování do funkce předsedkyně Akademie věd pro funkční období 2017–2021. Stalo se tak 15. prosince 2016 v Národním domě na Vinohradech na XLIX. zasedání nejvyššího orgánu AV ČR. Jedinou uchazečku o post předsedkyně prof. Evu Zažímalovou, která získala před volbou podporu 40 ústavů AV ČR, zvolilo 195 delegátů z 209 (93 %). Zvolená kandidátka bude navržena k projednání vládě ČR, následně ji jmenuje prezident republiky.
Po prof. Heleně Illnerové, jež vedla AV ČR v letech 2001–2005, se prof. Eva Zažímalová může stát teprve druhou ženou v čele nejvýznamnější vědecké instituce v České republice, vedení by se měla ujmout v březnu příštího roku. „Udělám vše, aby byla Akademie věd ve stále lepší kondici – nejde o práci pro jednoho člověka, a tak se těším na spolupráci se členy Akademické i Vědecké rady, jakož i s řediteli ústavů,“ uvedla bezprostředně po svém zvolení prof. Eva Zažímalová. Během čtyřletého mandátu se chce mj. zaměřit na lepší financování AV ČR a podporu špičkového výzkumu v kontextu Strategie AV21.
Jak uvedl končící předseda AV ČR prof. Jiří Drahoš, v osobě prof. Evy Zažímalové se pojí vědecká kvalita s respektem akademické obce: „Nepochyboval jsem, že získá silný mandát, protože její působení v Akademické radě během posledních čtyř let bylo úspěšné. Jedním z dominantních úkolů, které měla v gesci, bylo mezinárodní hodnocení pracovišť, jehož se zhostila skvěle. Akademie věd bude zkrátka ve skvělých rukou.“
Kandidaturu prof. Evy Zažímalové uvítali rovněž představitelé politické sféry – jmenovitě místopředseda vlády pro vědu, výzkum a inovace Pavel Bělobrádek či ministryně školství, mládeže a tělovýchovy Kateřina Valachová, kteří na Akademickém sněmu vyjádřili přesvědčení, že nová předsedkyně úspěšně naváže na práci současného vedení Akademie věd.
V úvodním projevu komentoval předseda AV ČR prof. Jiří Drahoš činnost Akademické radyod posledního sněmovního jednání, vybrané významné výsledky výzkumné práce a mj. rovněž představil první praktické výsledky programů Strategie AV21– jmenovitě „Systémy pro jadernou energetiku“ a „Přírodní hrozby“.
Předseda AV ČR dále ocenil, že se podařilo prosadit a v Parlamentu ČR schválit prorůstovou variantu rozpočtu na výzkum, vývoj a inovace na rok 2017 s výhledem na léta 2018 a 2019, což pro Akademii věd představuje oproti roku 2016 navýšení dotace o více než 300 milionů korun pro následující rok, ve střednědobém výhledu o více než 600 milionů pro rok 2019 – i když je zřejmé, že se pouze přibližujeme k „předkrizové“ úrovni financování z roku 2009.
Skutečnost, že se podařilo dosáhnout částečné stabilizace rozpočtu, je podle prof. Drahoše zásluha vicepremiéra Pavla Bělobrádka a dalších členů vlády České republiky a Rady pro výzkum, vývoj a inovace. V současnosti činí příspěvek státu Akademii věd 4,5 miliardy korun – tedy třetinu celkových výdajů. „Doufám, že se podaří nastolený trend udržet a investice do vědy a vzdělávání zůstanou i nadále vládní prioritou,“ uvedl prof. Drahoš a ocenil, že i kandidátka na funkci předsedkyně prof. Eva Zažímalová chce usilovat o dlouhodobé navyšování rozpočtu AV ČR.
Předseda AV ČR ovšem také podotkl, že navzdory navýšení prostředků na provoz vědeckých organizací výdaje na vědu stagnují a v současnosti tvoří 50 % institucionálních prostředků na vědu a výzkum. Situace je v této oblasti neuspokojivá: podle zahraniční praxe by měl stát přispívat až 70 %. Pouze v takovém případě lze zajistit kvalitu a efektivitu výzkumu.
Jak uvedl vicepremiér Pavel Bělobrádek, posílení vědy a výzkumu je vládní prioritou pro nadcházející roky, ovšem někteří koaliční partneři se k její podpoře vyjadřují s despektem. Ačkoli se podařilo prosadit pro příští rok navýšení o 3,75 miliardy korun, mohla (či měla) být částka ještě vyšší. Institucionální financování Akademie věd hodlá zvýšit i navržená kandidátka prof. Eva Zažímalová, přičemž za ideální stav považuje až sedmdesátiprocentní podíl institucionální podpory vůči účelovým financím, které lze získat prostřednictvím grantů (v současnosti stát přispívá 29 %).
Rovněž podle ministryně školství Kateřiny Valachové by se financování české vědy mělo zakládat převážně na institucionální podpoře, nikoli projektovém financování, aby vědci měli dlouhodobé zázemí a perspektivu pro základní výzkum. „Domnívám se, že je v případě prof. Evy Zažímalové na ledacos navazovat, protože Akademie věd je výkladní skříní české vědy.“
Akademického sněmu se dále zúčastnili: čestný předseda Akademie věd prof. Rudolf Zahradník, místopředsedkyně Senátu PČR Miluše Horská, poradkyně předsedy vlády ČR Alena Gajdůšková, předsedkyně Grantové agentury ČR dr. Alice Valkárová, bývalý předseda GA ČR prof. Ivan Netuka, předseda Technologické agentury ČR dr. Petr Očko, předseda Učené společnosti ČR dr. Zdeněk Havlas, předseda Rady vědeckých společností doc. Lubomír Hrouda, prezident Asociace výzkumných organizací Ing. Libor Kraus, předsedkyně Českého statistického úřadu doc. Iva Ritschelová, ředitel Národního divadla prof. Jan Burian, představitelé vysokých škol v čele s předsedou České konference rektorů prof. Tomášem Zimou a zakladatelem ČKR prof. Martinem Černohorským, předseda Odborového svazu pracovníků vědy a výzkumu dr. Pavel Konečný a další hosté z akademické i politické sféry.
Oznámení Odboru akademických médií SSČ AV ČR
