Sciencemag.cz
Doporučujeme
Odborníci z Archeologického ústavu Akademie věd ČR v Brně se již od roku 2013 snaží prozkoumat tábořiště pravěkých lovců z poslední doby ledové. Ovšem doba, kdy se unikátní lokalita v Mohelně vynoří zpod hladiny Dalešické přehrady, je každý rok omezena jen na několik málo hodin. Letos tento čas přichází v ranních hodinách posledních červnových dnů, během nichž chtějí pomocí speciálně vyvinuté metodiky prozkoumat další pozůstatky unikátního dlážděného obydlí starého zhruba 23 tisíce let.
Před 23 000 lety zasahoval severský ledovec až do poloviny území dnešního Polska. Lidské komunity byly tak ze střední Evropy téměř úplně vytlačeny do klimaticky vhodnějších útočišť v okolí Černého moře. Na našem území se nacházel permafrost, který dnes známe jen z mnohem severněji položených regionů kontinentu. V tehdy převažující otevřené stepní krajině, která byla přerušována ostrůvky odolných dřevin (jehličnany, ale i bříza nebo vrba), nacházela obživu stáda koní a sobů, která sem lákala i pravěké lovce. A právě jedno z ojedinělých tábořišť těchto lovců bylo u nás objeveno v chráněném údolí řeky Jihlavy u Mohelna. Archeologové zde dosud odhalili stopy opakovaného osídlení z mladší fáze starší doby kamenné, paleolitu, ale také doklady o využívání této polohy v mladší době kamenné.
Archeologické výzkumy lokality Mohelno-Plevovce provádí tým vedený specialistou brněnského Archeologického ústavu Akademie věd na starší dobu kamennou, Ing. Petrem Škrdlou, Ph.D., DSC., s přestávkami již od roku 2013. Protože lokalita je po většinu roku zatopena Vodní nádrží Mohelno, její výzkum je možný jen v časech dočasného snížení vodní hladiny během odstávek Přečerpávací vodní elektrárny Dalešice. „V roce 2022 není plánována žádná delší odstávka, která by pokračování archeologického výzkumu usnadnila. Protože ale nechceme jen nečinně přihlížet přirozenému zániku tohoto mimořádného naleziště v důsledku změn vodní hladiny, rozhodli jsme se provést omezený, ale intenzivní terénní výzkum akutně ohrožené archeologické situace. S elektrárnou jsme se dohodli na krátkodobém snížení hladiny od 6:00 do 10:00, a to ve dnech 28.–30. června a 12.–14. července. Doba, kdy se lokalita ocitá nad hladinou, bude výrazně omezená, čemuž se musí přizpůsobit pracovní tempo. Sediment bude intenzivně odebírán a transportován mimo dosah stoupající hladiny k pozdějšímu proplavení na sítech,“ přibližuje plánovaný náročný průběh vedoucí výzkumu Petr Škrdla.
S ohledem na výrazně omezený čas, po který mohou odborníci na lokalitě Mohelno-Plevovce setrvat, musí být terénní výzkum a dokumentační práce prováděny specifickou metodikou, kterou pro takové situace tým Petra Škrdly v průběhu posledního desetiletí vyvinul a zdokonaloval. Letos se výzkum zaměří zejména na kameny dlážděnou strukturu, která byla již v loňském roce odhalena na břehu přehrady postupně ničeném erozní činností vodní masy. „Nedaleko od její polohy byly již v minulosti prozkoumány čtyři obdobné stavby a početné nálezy, proto můžeme i nyní předpokládat objev dalších několika stovek kamenných nástrojů. Ty byly vyrobeny jak z atraktivní místní suroviny – křišťálu, tak ze surovin přinesených na toto místo až ze vzdálenosti několika set kilometrů z Polska i z Maďarska.“
