Mince ražené za vlády byzantského císaře Konstantina IX. Monomacha. Credit: Filipovic et al

Objevila se supernova z roku 1054 na mincích?

Výbuch supernovy z roku 1054 představuje událost zajímavou nejen z čistě astronomického hlediska. Tehdejší exploze vytvořila dnešní Krabí mlhovinu (Messier 1) a musela být na obloze velmi dobře viditelná. Zajímavé však je, že o události máme záznamy z Číny, Japonska a islámského světa, nikoliv ale z křesťanské Evropy. Proč ale? Historikové astronomie o tom debatují již několik desítek let, k jasnému závěru ovšem nedospěli.
Snad se tehdejší křesťanští učenci se obávali, že upozorněním na změnu na obloze by si způsobili leda tak problémy. Nebe (sféra stálic nad Měsícem) bylo považováno za dokonalé a věčné, zpochybnění jakékoliv části tehdy panující církevní (z antiky převzaté) doktríny mohlo vynést exkomunikaci nebo rovnou i něco horšího… Ale stejně tak se přece nezpochybňovalo, že na obloze se objevují jevy dočasné/jedinečné, naopak se pokládaly za znamení…
Zajímavé je, že nyní se ovšem možná objevila výjimka z celého „pravidla nezaznamenání supernovy“, a to sice zobrazení na byzantských mincích. Vědci objevili zvláštní ražbu mince (Constantine IX Monomachos Class IV), která má dvě hvězdy oproti jediné hvězdě patrné na ostatních třech typech mincí ražených za vlády Konstantina IX. Monomacha (vládl v letech 1042 až 1055). Předpokládá se, že tyto mince byly raženy mezi létem 1054 a jarem 1055. Jsou na nich dvě patrné hvězdy po obou stranách panovníkovy hlavy. Symbolika se vykládá tak, že jedna hvězda představuje Jitřenku, zatímco samotná hlava panovníka odpovídá Slunci. A druhá hvězda by mohla představovat supernovu…
Velikost hvězd na 36 mincích z této série („ročníku“?), které se vědcům podařilo najít v muzeích po celém světě, se navíc mírně liší. Nemohla by pak změna odrážet postupné pohasínání supernovy na obloze v tomto období?
Jsou to samozřejmě všechno spekulace, žádný důkaz. Odpovídá-li druhá hvězda opravdu supernově, rozhodl se tak neznámý kovotepec o své vůli či na něčí pokyn? Šlo snad dokonce o nějakou tajnou narážku, vzdor někoho, kdo se k existenci supernovy nechtěl vyjadřovat veřejně/otevřeně apod. (Poznámka: jakási obdoba zamumlaného A přece se točí, což je také ale výrok nejspíš jen legendární.)

Miroslav D. Filipović et al, European historical evidence of the supernova of AD 1054 coins of Constantine IX and SN 1054. arXiv:2206.00392v1 [physics.hist-ph], arxiv.org/abs/2206.00392
Zdroj: Journal of Science and Theology / Phys.org

Poznámky PH: V roce 1054 došlo také k definitivnímu schizmatu mezi západní a východní církví. Snad by změna na mincích mohla souviset i s tímto? (Eventuálně že by kvůli schizmatu nikdo z učenců/teologů v Evropě neřešil událost na nebi, ale to tedy moc věrohodně nepůsobí…) Ještě mě napadá, že když v roce 1000 nepřišel očekávaný konec světa, mohlo být (dočasně) znevěrohodněno celé hvězdopravectví? Proč by ale taková událost nemohla být zmíněna nějak neutrálně? Klíčová otázka ovšem je, kolik z příslušné doby máme z Evropy jiných záznamů o astronomických pozorováních…

Jak vylepšit tepelné štíty?

Tepelný štít je součást kosmické lodi, družice či sondy, která má obránit lidi či náklad …

One comment

  1. Asi netreba zbytočne konšpirovať. Čo ak nad Európou v tom čase bolo väčšinou zamračené? Mohli by k tomu zvádzať aj české názvy mesiacov 😉 Zimen, úmor, sněhen, studen, bahnen, chčijen, chčijenec, slunen, prší,
    mlhen, sněhopad, mrzinec. Teda hlavne ich druhá polovica, okrem „slunen“ (je ale pravda, že terajší rok tomu príliš nezodpovedá). A súhvezdie býka je viditeľné najmä v zime – v skoršom období len pred svitaním. A aj keby nezohralo úlohu počasie, treba povedať, že v tej dobe zrejme kresťania neboli nejak špeciálne vysadení proti astronómii, najmä ak sa jeden z najvzdelanejších európskych matematikov a astronómov – Gerbert z Aurillacu – stal v rokoch 999-1003 pápežom Sylvestrom II. Možno mali len veľa práce (v Európe bolo zrušené otroctvo) s osídľovaním chladnejších častí Európy – práve v tom čase dochádza k významným poľnohospodárskym vynálezom a vzrastu obyvateľstva.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close