Evropská sonda ERO (Earth Return Orbiter), první sonda, která se na oběžné dráze jiné planety setká s nějakým objektem a zachytí jej, prošla klíčovým milníkem a je tak o krok blíže k tomu, aby jednou mohla dopravit vzorky z Marsu na Zemi. Kritické zhodnocení návrhu pro platformu sondy, do kterého byly zapojeni i zástupci evropských firem a NASA, bylo včera dokončeno. Kritické zhodnocení návrhu je jednou z nejdůležitějších fází v cestě každé sondy od projektu k realizaci. Kritické zhodnocení platformy alias P-CDR (Platform Critical Design Review) potvrdilo, že parametry, výkon, kvalita a spolehlivost systémů, které jsou potřebné pro tuto mimořádnou misi k Marsu.
Sonda ERO bude hlavním příspěvkem Evropské kosmické agentury do programu MSR (Mars Sample Return), který představuje komplexní řetězec misí, které se společně postarají o dopravu vzorků hornin, regolitu a atmosféry z Marsu na Zemi. Schválení designu a technických detailů představuje formální krok k integrační fázi. „Evropský průmysl je připraven na další kapitolu. Robustní design je základem, na kterém se dá stavět, testovat a sestavovat hardware do podoby kompletní sondy,“ uvedl Tiago Loureiro, vedoucí projektového týmu sondy ERO. Výroba a testování dílů pro sondu nyní může začít, aby mohl projekt dál pokračovat vstříc startu. Sonda ERO, kterou čeká okružní cesta ze země k Marsu a zase zpět, bude sestavena z dílů pocházejících z 11 evropských států.
Agentura NASA už dříve oznámila plány aktualizovat programu MSR, aby se snížila komplexnost, riziko i náklady a podpořil se inovativní design i osvědčené technologie. Technické týmy expertů z ESA úzce spolupracovaly s kolegy z NASA, aby se připravili na revizi tohoto programu. „Konfigurace sondy je dostatečně robustní na to, aby byla flexibilní a přizpůsobitelná nákladu a usnadnila tak hledání řešení pro novou architekturu. ESA a naši průmysloví partneři se přizpůsobili novému scénáři, zůstali vynalézaví a zároveň zůstali spolehlivým partnerem NASA,“ uvedl Tiago Loureiro a dodal: „Potvrdili jsme, že ERO bude schopna splnit to, k čemu byla navržena a zvládne toho ještě více, ať už půjde o jakoukoliv alternativu.“
Úkol sondy ERO bude klíčový – dopraví totiž vzorky od Marsu k Zemi, ale ještě než to bude moci udělat, musí kontejner se vzorky na oběžné dráze Marsu najít. Konstrukce ERO bez zaváhání prokázala, že je schopna zachytit pouzdro velikosti basketbalového míče vypuštěné z povrchu Marsu a naplněné vzorky nasbíranými americkým vozítkem Perseverance. „Tato mise je příkladem té nejlepší evropské technologické zdatnosti. Z ohromující vzdálenosti až několika stovek milionů kilometrů budou pozemské týmy vytvářet choreografii složitého orbitálního tance kolem Marsu,“ říká Orson Sutherland programový manažer programu agentury ESA zaměřeného na Mars.
Mezi hlavní výzvy patří lokalizace drobného kontejneru, domanévrování na přesnou dráhu pro setkání a následně i jeho zachycení a to vše proběhne daleko od Země, kdy bude sondu a pozemní středisko dělit širý meziplanetární prostor. Pětiletá mise sondy ERO k Marsu a zpět obnáší také fázi, kdy bude sloužit jako retranslační družice pro rovery a landery na povrchu. Týmy v Evropě spoléhají na technologie autonomní navigace, setkávání a dokování, které jsou dnes již dostatečně vyzrálé, za čímž stojí desítky let zkušeností s misemi jako je třeba nákladní kosmická loď ATV (Automated Transfer Vehicle) nebo sonda JUICE k Jupiteru. K zahození určitě nejsou ani zkušenosti z přípravy mise vozítka Rosalind Franklin, které má letět k Marsu.
ERO se stane největší sondou, jaká kdy byla postavena pro meziplanetární let. Na jejím vývoji se bude podílet Itálie, Francie, Německo, Spojené království, Španělsko, Švýcarsko, Norsko, Dánsko, Belgie, Rumunsko a Nizozemí. Firma Airbus Defence and Space nese celkovou odpovědnost za misi ERO, která spočívá v konstrukci kosmické sondy a provádění analýzy mise z Francie, Německa a Spojeného království. Firma Thales Alenia Space bude hrát důležitou roli při sestavování sondy, vývoji komunikačního systému a poskytování modulu pro dosažení oběžné dráhy.
Přeloženo z:
https://www.esa.int/
autor: Dušan Majer
Převzato z Kosmonautix.cz, upraveno