autor Continentaleurope, zdroj: Wikipedia, licence obrázku GFDL
autor Continentaleurope, zdroj: Wikipedia, licence obrázku GFDL

Druhá úspěšná chiméra člověka a zvířete – s ovcí

Chiméry nejsou kříženci, ale kombinace více genomů v jednom organismu. Ve zvířatech by takto mohlo jít pěstovat lidské orgány.

Celkem běžné jsou chiméry vnitrodruhové (i u člověka), kdy jeden zárodek pohltí druhý, namísto dvojčat se pak narodí jedinec, ovšem s tělem kombinovaným ze dvou genomů (takže pak pohlavní buňky mohou být jiné než buňky většiny těla, člověk „nebude otcem svých dětí“ apod. výstřednosti, které se dostanou i do soudních sporů).
Již několik desetiletí se experimentuje i s chimérami mezidruhovými. Tam samozřejmě musíme postupovat uměle, např. zfúzovat buňky ovčího a kozího embrya a ty pak nechat opět donosit jednu z matek. Přitom narážíme na problémy s imunitou, dále pak i na základní funkčnost. Ani relativně podobná koza a ovce by nemusely fungovat „pospojovaně“. Proto se v experimentech s tzv. kovcemi (anglicky goat + sheep = geep) většinou postupovalo tak, že se do jednoho embrya přidalo jen pár buněk, tím pádem šlo zárodek donosit a výsledkem byla např. ovce se střapatými kozími chlupy v srsti. Zvláštní praktický význam to nemělo, i když efektivní ukázka současné technologie to jistě byla.
Loni došlo k vytvoření hybridu z lidských buněk a prasete, letos na Stanfordu připravili i chiméru člověka a ovce. Výsledky nebyly nikde publikovány, autoři je až nyní prezentovali na konferenci American Association for the Advancement of Science. Cílem těchto projektů je výhledově vytvořit zvíře s lidskými orgány, použitelnými pro transplantace. Na Stanfordu experimentují s ovcí místo s prasetem údajně proto, že ta má velikost orgánů podobnější člověku a se zárodky se také manipuluje.
Experiment zahrnuje vpravení lidských kmenových buněk do ovčího embrya. Následně se zde provede modifikace ovčí DNA tak, aby se deaktivovaly geny zodpovědné za tvorbu příslušného orgánu, ten pak zajistí lidské kmenové buňky (mohou se diferencovat libovolně). Prozatím vědci do embrya vložili jen asi 0,01 % lidských kmenových buněk, odhaduje se, že např. pro vypěstování funkčních lidských jater by bylo potřeba asi 1 % lidských buněk v zárodku.
Samozřejmě je zde otázka, jaké z těchto experimentů jsou legální, v USA se navíc pro mnohé z nich zakazuje financování z vládních zdrojů. V tuto chvíli vědci nechali zárodek vyvíjet jen do 28. dne. Nicméně funkční lidské orgány takto nejspíš vytvořit půjde a pak teprve začnou pořádné spory a odpůrci o sobě začnou dávat vědět hlasitěji.
Zdroj: Phys.org

Poznámky PH:
Pokud jde o námitky z hlediska použití lidských buněk, s nimi se stejně provádí věcí včetně transplantace orgánů mrtvých. Člověka dělá člověkem fungující mozek (viz i kritéria pro odpojení od přístrojů apod.). Zde by zřejmě problém vznikl teprve ve chvíli, kdy by někdo chtěl vytvořit ovci s lidským mozkem.
Pokud jde o námitky kvůli týrání zvířat, pak nejde o techniku vytváření chimér, ale prostě o to, že zde existují nějaké mantinely. (Takže opravdu kontroverzní je spíš třeba testování přípravků proti bolesti, které nutně a přímo zahrnují způsobování bolesti.)
Pokud jde o to, že ovce odběr lidských jater nepřežije, pak ovšem nepřežije ani porážku na maso (a bez nových jater člověk zemře, bez konzumace jehněčího nezemře – co je pak eticky problematičtější?). Zde se jako řešení jeví spíše nové technologie než regulace technologií – pěstování stejků bez nervové tkáně nebo vytváření náhradních lidských orgánů jinými metodami.

Má smysl namísto života hledat ve vesmíru složitou chemii?

Místo otázky, zda na Enceladu (nebo obdobném místě), existuje život, má možná smysl se ptát …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *