Duchcovský poklad a stěhování Keltů

Slavný nález s více než tisíci bronzovými šperky v bronzovém kotli objevený v r. 1882 u vesnice Lahošť u Duchcova odhalil vědcům nové informace o migraci v době laténské, která je spojována s historickými Kelty. Pomocí materiálové analýzy ho zkoumal tým odborníků pod vedením Alžběty Danielisové z pražského Archeologického ústavu AV ČR. O možných okolnostech uložení pokladu a o archeologických metodách vychází i komiks, tentokrát přímo z dílny odborníků.

Duchcovský „poklad“, uložený patrně z rituálních důvodů ve 4. stol. př. Kr. do místního termálního pramene, přinesl díky novým analytickým metodám překvapivé informace o kulturních a socio-ekonomických vztazích ve střední Evropě.

„Z výsledků materiálových analýz a jejich statistického vyhodnocení například vyplývá, že bronzové slitiny, využívané pro výrobu šperků a součástí oděvu, pocházejí z několika geograficky odlišitelných zdrojů, například až z oblasti dnešního Švýcarska,“ uvádí vedoucí týmu Alžběta Danielisová z Archeologického ústavu AV ČR, Praha.

Vědcům se tedy podařilo prokázat, že komunity, které se na rituálu (tj. uložení pokladu) podílely, pocházely z různých koutů Evropy. Po dlouhá desetiletí diskutovaná otázka, zda Keltové hromadně migrovali, či ne, tak konečně získává jasnější obrysy, postavené na exaktním základě. O tom, co dokážou odhalit moderní materiálové analýzy o historických migracích, vyšel před nedávnem článek v prestižním oborovém časopise Journal of Archaeological Science.

„Získané know-how lze využít i k řešení dalších historických otázek, např. politických a ekonomických vztahů zaalpských populací s antickým Středomořím či organizací specializované výroby,“ dodává vědkyně.

Osobní věci z různých částí Evropy

O takzvaných „migracích Keltů“ hovoří kusé písemné zprávy z antického světa, identické předměty rozšířené na širokém území od Švýcarska až po Karpatskou kotlinu nebo archeogenetické a izotopové analýzy kosterních pozůstatků. Díky mezioborovému výzkumu keltských šperků týmu Alžběty Danielisové lze nově uvést i další evidenční linii – chemickou analýzu a analýzu izotopů olova z použitých materiálů.

„Přemýšleli jsme nad předměty, u kterých je největší pravděpodobnost, že by mohly cestovat společně s lidmi. Osobní věci, nejlépe součásti oděvu, se v tomto kontextu přímo nabízejí. Pro srovnávací analýzu jsme vůbec poprvé využili artefakty ze slavného nálezu z termálního pramene u Duchcova a dále šperky ze soudobých laténských pohřebišť,“ říká specialistka na dané období Alžběta Danielisová.

Komiks o Duchcovském pokladu

Kromě publikací odborných článků se tým Alžběty Danielisové vydal i směrem, který není pro českou vědeckou obec vůbec obvyklý. O okolnostech nálezu Duchcovského pokladu v Obřím prameni a o svém pohledu na příběh, který stál za jeho uložením, připravil pro širokou veřejnost komiks dostupný na stránkách https://www.arup.cas.cz/komiks-o-duchcovskem-pokladu/.

tisková zpráva AV ČR

Expanzivní mikroskopie umožňuje sledovat i parazitické prvoky

Při expanzní mikroskopii se vzorky zalijí do gelu, který se následně roztáhne inkubací ve vodě. …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close