Podle nové studie se velikost evropských (balkánských) psů během posledních 6 tisíciletí př. n. l. zdvojnásobila. Zřejmě na tom měli lidé zájem kvůli tomu, aby psi mohli lépe chránit stáda před medvědy a vlky. Poznámka: Takto řečeno to pochopitelně příliš smysl nedává (podobný zájem měli přece lidé vždycky), ale třeba …
více »Archeologické nálezy jantaru
Zhruba ze stejné doby jako v Anglii jsou i z Moravského krasu známy nečetné nálezy jantaru. Jantar byl nalezen v magdalénienských tábořištích v jeskyních Žitného, Kůlna a Pekárna. Jedná se o neopracované a neprovrtané kousky jantaru, u kterých je sporné, zda vůbec mohly být využity jako šperky. Pravděpodobně byly do …
více »Zrekonstruovali podobu ženy pohřbené před 4 000 lety u Pardubic
Světlá pleť, hnědé vlasy a hnědé, široko od sebe posazené oči, výrazná brada, drobnější postava, ozdobená bronzovými a zlatými šperky a nádherným náhrdelníkem z jantaru: tak vypadala žena pohřbená s přepychovou výbavou v Mikulovicích u Pardubic. Přesnou a vědecky podloženou rekonstrukci její podoby dokončila antropoložka Eva Vaníčková a sochař Ondřej …
více »Nejstarší fosilie denisovanů jsou staré 200 tisíc let
Ve známé Denisově jeskyni na jižní Sibiři se podařilo identifikovat 5 nových fosilií, z toho 3 jsou podle všeho denisované a 1 neandrtálec. Vědci z univerzit ve Vídni a Tübingenu a z Max Planck Society uvádějí, že stáří nálezů je až 200 000 let. První denisovany se zde podařilo objevit …
více »Pravěcí moravští řemeslníci při výrobě forem pro odlévání používali zemní vosk
Barbarští řemeslníci ve 2. století našeho letopočtu při výrobě forem pro následné odlévání kovových předmětů cíleně využívali ozokerit – zemní vosk, který byl na území dnešní Moravy zřejmě importován ze severní nebo východní části Evropy. Vyplývá to z analýzy forem nalezených v několika moravských lokalitách, na které se kromě archeologů …
více »Na stopě posledním lovcům a sběračům v českých zemích
Zatímco v pozdním paleolitu byla krajina suchá a holá, v mezolitu se uvažuje o větší vlhkosti i zalesnění. Jak žili poslední pravěcí lovci a sběrači? A jak vypadala tehdy česká krajina? Na tyto otázky hledá odpověď mezinárodní tým archeologů. V rámci víceletého výzkumu zkoumají převisy na Kokořínsku. Letos se jim …
více »Evropský společný trh konce doby bronzové
Panovníci starověké Mezopotámie již minimálně od Sargona zaváděli jednotné systémy váhových, délkových, plošných a objemových měr. Váhy a závaží známe ovšem z Mezopotámie a Egypta již z doby kolem r. 3000 př. n. l. Na konci doby bronzové, někdy kolem r. 1000 př. n. l., se tento systém používal také …
více »Žárové zemědělství ve střední Evropě
Jak vlastně vypadalo nejstarší zemědělské hospodaření? Tradičně se v naší části střední Evropy předpokládalo, že bylo prvními zemědělci provozováno žárové zemědělství, v angličtině označované jako slash-and-burn. Předpokládalo se, že ve vybrané části smíšeného, převážně dubového lesa v blízkosti zakládané osady byly za pomoci kamenných seker částečně vykáceny stromy a poté byl v …
více »Duchcovský poklad a stěhování Keltů
Slavný nález s více než tisíci bronzovými šperky v bronzovém kotli objevený v r. 1882 u vesnice Lahošť u Duchcova odhalil vědcům nové informace o migraci v době laténské, která je spojována s historickými Kelty. Pomocí materiálové analýzy ho zkoumal tým odborníků pod vedením Alžběty Danielisové z pražského Archeologického ústavu …
více »Doly na rohovec v krumlovském lese: záhady našeho pravěku
Co se pracně vytěžilo a naštípalo, se nahrnulo zpět do šachet, navršilo na haldy a vysypalo na údolní svahy. Přednedávnem vyšla druhá a patrně již poslední monografie o pravěké těžbě v Krumlovském lese – Těžba a rituál, paměť a transformace. Uzavírky šachet a obětiny z doby bronzové v Krumlovském lese. …
více »