(c) Graphicstock

Elegantní řešení záhady Tabbyiny hvězdy: Je za vším umírající plooneta?

Tabbyina hvězda nedává astronomům spát. Hypotézy, které se snaží vysvětlit záhadu slavné hvězdy, přibývají skoro stejně rychle jako body na světelné křivce. Jedna z nejnovějších hypotéz je ale velmi elegantní.

U hvězdy nejdříve Kepler a následně také pozemské dalekohledy objevili poklesy jasnosti, ve kterých není žádný řád – z hlediska periody, délky poklesů a už vůbec ne hloubky. Kromě zřetelných poklesů klesá jasnost hvězdy KIC 8462852 patrně také dlouhodobě. Možná už od 20. století.

Mnoho dosavadních hypotéz si vylámalo zuby právě na množství poklesů. Co funguje na jedny, to nefunguje moc na druhé.

Co dnes víme? Poklesy jasnosti určitě nezpůsobuje planeta nebo jiný normální objekt. Patrně nesouvisí s chováním samotné hvězdy. Pozorování v různých vlnových délkách naznačují, že je okolí hvězdy zaprášeno. Ale odkud se ten prach bere a proč je ho tolik?

Řešení jménem plooneta
Astronomové nacházejí exoplanety, které mají velmi protáhlé a někdy i skloněné dráhy. Je to častokrát důsledek gravitačních interakcí s nějakým vzdálenějším objektem – další planetou, další hvězdou v systému.

Miguel Martinez a jeho kolegové provedli simulace a zde je možný scénář:

Okolo Tabbyiny hvězdy obíhaly dvě planety. První ve vzdálenosti několika AU, druhá dál (místo druhé planety bychom mohli použít i průvodce, červeného trpaslíka, ale toho Tabbyina hvězda zřejmě nemá).

Okolo bližší planety obíhal větší měsíc nebo měsíce. Vzdálenější planeta svou vnitřní sestru gravitačně ovlivňovala. Její dráha se tak stávala stále více eliptickou a planeta se dostávala k hvězdě stále blíže a blíže. Probíhalo to tak dlouho, až zapracovala gravitace hvězdy, která planetě měsíc nebo měsíce vytrhala. Planeta mohla narazit do hvězdy, nebo být vyhozena ven ze systému.

Z měsíce se tak fakticky stala planeta – začal obíhat okolo hvězdy. V jiné studii byly podobné objekty označeny termínem ploonet (kombinace slov planet a moon).

Měsíc ale neměl vyhráno. Pohyboval se po eliptické dráze a blízká setkání s hvězdou si vybrala svou daň. Měsíc se začal odpařovat.

Oběžná dráha měsíce by byla zaneřáděna množstvím prachu, který postupně padá na hvězdu, což může vysvětlit dlouhodobé stmívání hvězdy. Velké poklesy jsou pak způsobeny tranzitem samotného měsíce – pozor, ten bude sám o sobě asi poměrně malý, ale může ho obklopovat obrovské množství různě velkého prachu. Z měsíce se tak stala planeta a z planety kometa s kómou a chvostem.

Je tato hypotéza správná? Je jednou z mnoha. Bude potřeba dalších pozorování, abychom tajemství momentálně nejzajímavější hvězdy v Galaxii rozlouskli.

autor: Petr Kubala

Převzato z webu  Exoplanety.cz, upraveno

Credit: (c) NASA/JPL-Caltech/DSS

Větry z černých děr brání vzniku hvězd

Alespoň v trpasličích galaxiích podle všeho platí, že černé díry podstatně ovlivňují galaxii jako celek. …

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close