(c) Graphicstock

Elektronový mikroskop kombinovaný se světlem

Optická elektronová mikroskopie blízkého pole. Nový mikroskop by měl dosáhnout rozlišení 3 nanometrů, a to při vysokých frekvencích snímání.

Výzkumný tým Mariany Manuely Amaro z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského Akademie věd ČR společně s vědci z Vídně a Leidenu získal prestižní grant z programu Horizon 2020 ve výši bezmála 4 milionů eur. Peníze umožní vývoj nové hybridní zobrazovací techniky, se kterou půjdou pozorovat například detaily buněčných membrán nebo zkoumat vlastnosti bílkovin – a to bez poškození vzorků.
Nová zobrazovací technika, jejíž přesný název zní optická elektronová mikroskopie blízkého pole (Optical Near-field Electron Microscopy ‒ ONEM), nově kombinuje pozorování vzorku světlem a elektronovou mikroskopií. „Je to zcela nový přístup, který využívá to nejlepší z obou světů. Věříme, že náš přístup vyústí ve vývoj unikátní techniky, jež umožní sledovat biologické systémy ve vysokém detailu,“ říká vědkyně Mariana Manuela Amaro. „Biologové a odborníci z dalších vědeckých oborů budou mít možnost pozorovat dosud neviditelné detaily nejrůznějších materiálů a biologických rozhraní, např. buněčných membrán,“ vysvětluje vědkyně. Na vývoj nových zobrazovacích technik získala společně s vědci z Vídeňské univerzity a Univerzity v Leidenu grant z programu Horizon 2020 financovaný Evropskou unií ve výši 3,9 milionu eur.
Tým M. M. Amaro sestaví nový ONEM mikroskop, který umožní měření ve vodných prostředích. Vzhledem k všudypřítomnosti vody v živých organismech jsou konstrukce a implementace neinvazivních zobrazovacích technik vhodných pro měření ve vodných prostředích důležité jak pro vědecké, tak klinické aplikace.
„Nový mikroskop by měl dosáhnout rozlišení 3 nanometrů (3 miliontin milimetru), a to při vysokých frekvencích snímání v rozlišení několika milisekund po delší dobu, navíc bez poškození vzorku. Umožní rovněž zkoumání široké škály elektrochemických jevů, jakými jsou koroze, transport hmoty v bateriích a přepínání tekutých krystalů,“ popisuje Mariana Manuela Amaro. Nová technologie se podle ní také uplatní v oblasti membránové biologie, při studiu vlastností bílkovin nebo tvorby pórů, které jsou stále mimo dosah současných zobrazovacích technik.

Široké uplatnění nových technologií
Využití nalezne i při vylepšování biooptických senzorů. Usnadní také návrh a konstrukci měřicích zařízení, která budou stále důležitějším nástrojem jak ve vědeckých, tak v klinických aplikacích. Technologie také poskytne stále vyhledávanější molekulární pohled na proteiny. „Při takto pokročilém prostorovém a časovém rozlišení bezpochyby posílí naše chápání rozmanitých biologických procesů odehrávajících se v blízkosti buněčných membrán,“ říká Radek Šachl, který na projektu spolupracuje jako vedoucí oddělení biofyzikální chemie Ústav fyzikální chemie
J. Heyrovského AV ČR. Zapojí se i výzkumníci oddělení nízkodimenzionálních systémů pod vedením Martina Kalbáče. Společně budou pracovat na vývoji speciálních povrchů nutných pro nanášení biologických vzorků do ONEM mikroskopu, na designu a vývoji specifických částí mikroskopu a jeho implementaci v biologických oborech.

tisková zpráva AV ČR

Drony by mohly hasit požáry v mrakodrapech

Dron bude schopen vyletět do desátého patra budovy a vstřelit oknem dovnitř hasicí kapsli. Vědci ze …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close