obrázek: Pixabay License Volné pro komerční užití

U 8 z 25 druhů eurasijských netopýrů našli protilátky na vzteklinu

Většina pozitivních zvířat byla nalezena na přirozených stanovištích.

Čtyři roky shromažďovali vědci informace, jak jsou netopýři promořeni tzv. lyssaviry, mezi které patří i smrtelný virus klasické vztekliny. Mezinárodní tým, jehož členem je mj. Jan Zukal, ředitel Ústavu biologie obratlovců AV ČR, otestoval 1027 jedinců z 25 různých druhů netopýrů z Bulharska, České republiky, Polska, Slovinska a Ruska. Zjistil, že celkový výskyt lyssavirů je v populacích netopýrů relativně nízký, okolo 3 %. Mezi nejvíce postižené druhy ale patří i v Česku nejhojnější netopýr velký.
V České republice se virus vztekliny (RABV) považuje za vymýcený, především díky vakcinaci lišek a psů. Nicméně mezi netopýry se stále vyskytují geneticky odlišné typy lyssavirů. Dosud však nebylo jasné, v jakém množství a u kterých druhů.
Mezinárodní tým vědců spolu s Janem Zukalem z Ústavu biologie obratlovců AV ČR, zjišťoval na rozsáhlém souboru vzorků získaných v letech 2014–2018, jaká je promořenost netopýřích společenstev lyssaviry, kam patří právě i obávaný virus vztekliny. Lyssavirus je rod RNA virů z čeledi Rhabdoviridae, který zahrnuje několik fylogeneticky odlišných typů virů.

Netopýři s imunitou
„Netopýrům jsme odebrali vzorek krve, který jsme v laboratoři otestovali na protilátky proti lyssavirům,“ vysvětluje člen týmu Jan Zukal a dodává: „Pozitivních bylo celkem 33 zvířat.“ Vědci tak zjistili, že 8 z 25 zkoumaných druhů má na vzteklinu protilátky. Naopak mezi nejvíce postiženými byli netopýři z rodu Myotis, kam patří i náš největší a nejhojnější netopýr velký či silně ohrožený netopýr východní.

Na období a místě záleží
Více pozitivních vzorků vědci našli mezi netopýry během aktivní sezony na rozdíl od téměř mizivého množství pozitivních jedinců v době hibernace, což pravděpodobně souvisí s utlumením imunitního systému netopýrů během zimy a replikace virů v jejich těle. Většina pozitivních zvířat byla nalezena na přirozených stanovištích, např. v jeskyních a dutinách stromů. U jedinců, kteří využívají lidská sídla, se viry vyskytly minimálně.
„Mezi nejzajímavější lokality patřila jeskyně na Altaji v Rusku, kde jsme studovali letní kolonii netopýra východního. Promořenost populace lyssaviry zde byla přes 70 %, čímž se významně liší od dalších evropských i asijských lokalit,“ říká Jan Zukal.
Prevalence lyssavirů u zkoumaných netopýřích společenstev byla poměrně nízká, kolem 3 %. Identifikace míst s vysokým výskytem lyssavirů, tzv. „hotspotů“ poskytuje vědcům nejen důležité informace pro ochranu veřejného zdraví, ale může také vést výzkumné činnosti zaměřené na podrobnější studie vztekliny u netopýrů.

DOI: https://doi.org/10.1186/s12917-020-02702-y

tisková zpráva AV ČR

Může být černá díra v centru Galaxie hrozbou?

Superhmotné černé díry mohou být dobrým sluhou, ale rovněž i velmi zlým pánem pro možné …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close