Exoplaneta s exoměsícem, Credits: NASA/ESA/L. Hustak

Exoměsíce je možná nadějnější hledat u menších planet

Většina planet ve Sluneční soustavě má měsíce, ten pozemský je ale v jistém smyslu výjimečný – v tom smyslu, že je ve srovnání se svou planetou relativně velký. Poloměr Měsíce představuje více než čtvrtinu toho zemského. Pokud pokládáme měsíc za nějak důležitý pro potenciální obyvatelnost planety (předpokládá se pozitivní vliv, třeba stabilizace osy rotace Země), pak se to do značné míry týká právě pouze měsíců relativně velkých.
Nová studie vědců z University of Rochester, University of Arizona a Tokyo Institute of Technology vede k závěru, že pouze určité typy planet mohou vytvářet měsíce relativně velké vzhledem k samotné planetě. Předpokládáme, že pozemský Měsíc vznik v důsledku impaktu a zformoval se z vyvržených trosek. Vědci nyní provedli počítačové simulace podobné srážky s několika hypotetickými kamennými planetami podobnými Zemi a s ledovými planetami o různých hmotnostech. Zajímalo je, zda by simulované dopady vedly ke vzniku částečně vypařených disků vyvrženého materiálu, jako byl ten, z něhož se zformoval pozemský Měsíc. Ukázalo se, že že kamenné planety o hmotnosti větší než šestinásobek hmotnosti Země (6M) a ledové planety o hmotnosti větší než Země (1M) vytvářejí po impaktu plně, nikoliv částečně vypařené disky, přičemž z disků tohoto typu se nemůže vytvořit relativně velký měsíc.
„Zjistili jsme, že pokud je planeta příliš hmotná, tyto impakty vedou ke vzniku zcela vypařených disků. Děje se tak kvůli tomu, že impakty uvolňují v případě hmotných planet obecně více energie,“ uvádí jeden z autorů nové studie Miki Nakajima z University of Rochester. Od toho se pak odvíjí i rozdíl v dále probíhajících procesech: v plně vypařeném disku hmoty mají miniaturní zkondenzované měsíčky po svém vzniku namísto růstu tendenci dopadnout zpět na planetu.
Ze studie pak nakonec vyplývá, že při hledání exoměsíců je nadějnější zkoumat planety menší než 6 hmotností Země (poznámka PH: zřejmě míněno tak, že zachytíme spíše absolutně menší, ale relativně větší měsíc, dejme tomu spíše Měsíc u Země než Europu u Jupiteru).

Miki Nakajima et al, Large planets may not form fractionally large moons, Nature Communications (2022). DOI: 10.1038/s41467-022-28063-8
Zdroj: University of Rochester / Phys.org

Dlouhověcí papoušci jsou chytřejší

Inteligence a délka dožití příslušného druhu spolu obecně nějak korelují, protože obě tyto vlastnosti jsou …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close