Polární záře. Zdroj: Pixabay. Pixabay License. Volné pro komerční užití

Exopolární záře: Vědci poprvé zachytili rádiové emise z interakce mezi hvězdou a planetou

Astronomové objevili neobvyklé rádiové vlny přicházející od červeného trpaslíka GJ 1151, který se nachází 26 světelných let od nás v souhvězdí Velké Medvědice.

Vědci využili projekt LOFAR (Low Frequency Array), což je síť radioteleskopů, které se nachází po celé Evropě a pozorovali několik blízkých hvězd. GJ 1151 je zaujala svým zvláštním chováním. V rádiové části spektra nebyla vidět, aby se pak najednou objevila. Signál byl navíc kruhově polarizovaný.

Vzhledem k vlastnostem záření i typu pozorované hvězdy vyloučili vědci možná vysvětlení, která souvisí s mechanismy v samotné hvězdě. Zdroj signálu musíme hledat trochu někde jinde – v polární záři červeného trpaslíka.

Pohyb planety silným magnetickým polem červeného trpaslíka působí jako elektrický motor. To generuje obrovský proud, který pohání polární záře a rádiové záření.

Příklad ze Sluneční soustavy
Ve Sluneční soustavě podobné interakce nevidíme, protože Slunce má slabší magnetické pole a hlavně všechny planety obíhají dál od něj. Ale… pokud byste si nasadili hypotetické rádiové brýle a mohli pozorovat denní oblohu v rádiové části spektra, který objekt ze Sluneční soustavy by zářil nejvíce? Zřejmě si myslíte, že Slunce a možná budete mít i pravdu, ale je docela pravděpodobné, že ještě zářivější bude druhý nejhmotnější objekt – Jupiter.

Obr Sluneční soustavy žije v trochu komplikovaném vztahu se svým měsícem Io. Mohutné slapové síly fungují jako zdroj energie, který možná na některých měsících udržuje oceán kapalné vody, ale v případě Io má topení pod kotlem jiné důsledky.

Io je vulkanicky velmi aktivním světem. Hmota z jeho vulkánů (respektive atmosféry) vytváří okolo Jupiteru plazmový torus. Za jedinou sekundu odteče asi tuna materiálu (kyslík, sodík, síra aj.).

Io prochází prstencem ionizovaného plynu v magnetickém poli Jupiteru, což vede k tomu, že mezi měsícem Io a Jupiterem teče enormní elektrický proud. A ten je zdrojem energie pro plazmové vlny, které vedou ke vzniku radiové emise. Více o tom třeba na Aldebaran.cz.

Něco podobného ale větším měřítku nyní vědci poprvé objevili v dalekém vesmíru. Jen Jupiter nahrazuje hvězda (červený trpaslík) a Io planeta.

Samotná planeta, kterou jsme zatím neobjevili, bude mít hmotnost srovnatelnou se Zemí a oběžnou dobu 1 až 5 dní.
autor: Petr Kubala

Převzato z webu  Exoplanety.cz, upraveno

Exotická fyzika neutronových hvězd: jaderné těstoviny a odkapávání protonů

Neutronové hvězdy jsou extrémní objekty, do jejichž nitra nevidíme. S poloměrem kolem 12 kilometrů mohou …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *