Farfarout a další nejvzdálenější objekty Sluneční soustavy. Credit: Roberto Molar Candanosa, Scott S. Sheppard (Carnegie Institution for Science) and Brooks Bays (University of Hawaii)

Farfarout, nejvzdálenější objekt Sluneční soustavy

Dohlédneme stále dále. Sedna, Farout, Farfarout… Nejvzdálenější známé těleso Sluneční soustavy zřejmě „vystřelil“ Neptun.

Chad Trujillo z Northern Arizona University, Scott S. Sheppard z Carnegie Institution for Science, David Tholen z University of Hawaii a další astronomové potvrdili, že planetoid Farfarout se dostává až do čtyřikrát větší vzdálenosti od Slunce než Pluto. To z něj činí nejvzdálenější známý objekt Sluneční soustavy. Objeven byl v roce 2018, nicméně přesnější určení jeho dráhy se podařilo až nyní. Současně objekt dostal i oficiální označení 2018 AG37. Na přidělení oficiálního názvu, jaký má např. Sedna, se ještě čeká.
Stejný tým stál před několika lety i za popsáním planetoidu Farout, což byl přecházející držitel rekordu. Historii objevování nejvzdálenějších objektů Sluneční soustavy ukazuje obrázek níže.
Farfarout se nachází v průměru 132 astronomických jednotek (vzdálenost Země od Slunce); pro srovnání, u Pluta jde o 39 AU. Farfarout má ovšem mnohem výstřednější oběžnou dráhu, maximální vzdálenost od Slunce činí podle všeho až 175 AU, minimální jen 27 AU – to znamená, že se dostane ke Slunci blíže nejen než Pluto, ale také než Neptun, jehož oběžnou dráhu protne. Během vývoje Sluneční soustavy nejspíš tedy Farfarout s Neptunem silně gravitačně interagoval a současná dráha (výstřednost i maximální vzdálenost od Slunce) je toho důsledkem. Planetoid se nejspíš kdysi dostal příliš blízko Neptunu a v důsledku toho byl vyvržen ven.
Farfarout oběhne Slunce za 2 000 let, z našeho pohledu se tedy pohybuje velmi pomalu a přesnější určení jeho dráhy vyžadovalo několikaleté pozorování. Na základě jeho jasu a vzdálenosti od Slunce astronomové odhadují průměr objektu na 400 km (za předpokladu, že je převážně z ledu), což je dolní hranice i pro trpasličí planetku.
Objev každopádně ukazuje pokrok v pozorovací technice, kdy dohlédneme do čím dál vzdálenějších oblasti Sluneční soustavy. Na Farfarout se zaměřily konkrétně dalekohledy Subaru, Gemini North a Magellan.
Mimochodem, to, že Farfarout tak silně gravitačně interaguje s Neptunem, ho činí nepoužitelným pro pátrání po hypotetické „planetě Devět“. Zde by mohlo být užitečnější zkoumání drah těles Sedna a 2012 VP113 (také ještě čeká na pojmenování), ty jsou sice aktuálně ke Slunci jen asi 80 AU, ale na jejich dráze by vliv eventuální velké planety kdesi za Plutem mohl být zřetelnější.

Zdroj: Northern Arizona University / Phys.org

Credit: (c) NASA/JPL-Caltech/DSS

Obří černé díry mohou vznikat z temné hmoty

Mechanismům, jimiž vznikají supermasivní černé díry v centrech galaxií, prozatím plně nerozumíme. Může se jednat …

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close