Sciencemag.cz
Doporučujeme
Více než 80 % společností v České republice plánuje vynaložit na výzkum a vývoj vyšší částku (45 %), nebo stejnou jako v předchozím roce (36 %). V horizontu dvou let by větší sumu investovaly v případě, kdyby mohly využít různé druhy finančních podpor (58 %), nebo pokud by měly k dispozici více kvalifikovaných a zkušených zaměstnanců (65 %). Takových odborníků je ale na tuzemském trhu stále málo. Vyplývá to ze studie Daňová a grantová podpora činnosti výzkumu a vývoje, kterou už počtvrté vydala společnost Deloitte.
Z průzkumu dále vyplynulo, že téměř 40 % společností v České republice považuje za největší starost nejistotu, která provází posuzování dotací nebo odpočtů při kontrole, což je o 5 % více jak loni. Více firem také řeší, jak správně vymezit činnosti výzkumu a vývoje.
„To, že společnosti trápí nejistota při kontrolách i vymezení výzkumných a vývojových činností o něco více než dříve, může souviset s vyšším počtem uplatněných daňových odpočtů během posledních let. Stejně tak se zahájením nového programovacího období pro roky 2014 až 2020 a nejasnostmi v prováděcích manuálech pro dotace,“ Luděk Hanáček, partner v daňovém a právním oddělení společnosti Deloitte, který má oblast podpory výzkumu a vývoje na starost. A doplňuje: „Více uplatněných odpočtů na výzkum a vývoj a větší množství udělených dotací totiž znamená také více kontrol ze strany finančních úřadů či jiných orgánů a tím tedy i vyšší pravděpodobnost následných sporných případů. V České republice dochází postupně také k medializaci některých sporných případů v oblasti daňového odpočtu, což negativně ovlivňuje názory společností, a tato daňová nejistota může ovlivnit i postoj zahraničních investorů.“
Státy výzkum a vývoj podporují přímo buď formou dotací, nebo nepřímo pomocí daňového odpočtu či daňových úlev. „Firmy v České republice efektivně kombinují všechny dostupné druhy podpor. V porovnání s formami podpory výzkumu a vývoje v regionu střední Evropy mají k dispozici jeden z nejvyšších počtů nástrojů,“ říká Luděk Hanáček. „Některé z nich, například dotace s podmíněnou návratností, které mají svůj význam při podpoře výzkumu, u nás ale chybí,“ dodává Petr Očko, předseda Technologické agentury ČR.
Zlepšení pomůže užší spolupráce mezi soukromým sektorem a školstvím
Pokud v této oblasti něco chybí, tak je to větší spolupráce podnikatelského sektoru s akademickou sférou a podpora slaďování rodinného a pracovního života. „Spolupráce akademické sféry se soukromými firmami je přitom výhodná pro obě strany. Školy a výzkumné organizace mohou řešit zajímavé projekty z praxe a získat finanční prostředky navíc,“ vysvětluje Luděk Hanáček. V tomto by měl pomoci nový program Technologické agentury ČR s názvem ZÉTA, který je zaměřen na podporu spolupráce akademické sféry a podniků a rovných příležitostí k výzkumné práci nastupující generace výzkumnic a výzkumníků. „Podpora v programu bude směrována tam, kde došlo k selhání trhu. Tedy na podporu spolupráce akademické a aplikační sféry a na podporu rovných příležitostí v přístupu k výzkumné práci mužů a žen. Program by měl také nastavit takové podmínky pro uchazečky a uchazeče, které povedou k vyrovnání pracovního a osobního života na výzkumných pracovištích,” vysvětluje Petr Očko.
Jen v loňském roce spolupracovalo s akademickým sektorem více než 80 % oslovených společností, a to hlavně kvůli společnému výzkumu a vývoji (79 %). Na základě rozhodnutí vlády z roku 2014 firmy mohou zahrnout do daňového odpočtu i náklady na spolupráci s vysokými školami a výzkumnými organizacemi. Zároveň byl zaveden také odpočet na podporu odborného vzdělávání.
