Sciencemag.cz
Doporučujeme
V USA, Kanadě, Jižní Americe, Číně nebo Indii se pěstují některé geneticky modifikované plodiny na milionech hektarů.
Špičkoví čeští vědci budou na semináři v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR mluvit o perspektivách genetických modifikací v biomedicíně a zemědělství
Genetické modifikace (GM) jsou tématem, které přitahuje už mnoho let pozornost veřejnosti a kolem kterého panuje řada dohadů a polopravd. Je jejich využívání bezpečné a co nám může přinést? Jak se vyvíjí metody genového inženýrství? Měli bychom přehodnotit náš postoj ke GM? O tom všem se bude mluvit na semináři „Perspektivy genetických modifikací v biomedicíně a zemědělství,“ který se uskuteční 3. května 2017 v Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky.
Genetické modifikace mají pro lidstvo obrovský potenciál. Díky nim by bylo například možné pěstovat rostliny s novými vlastnostmi nebo dát novou naději těžce nemocným. Toho jsou si vědomi vědci, kteří tyto techniky neustále zdokonalují a přicházejí s novými možnostmi jejich využití. Podle profesora Jaroslava Doležela, koordinátora výzkumného programu Potraviny pro budoucnost Strategie AV21, který akci odborně zaštiťuje, je nesmírně důležité o metodách genového inženýrství racionálně a věcně diskutovat a vysvětlovat jejich podstatu: „Jsem vděčný za možnost uspořádat seminář pro poslance České republiky, protože je to další platforma, na které je třeba představit tuto problematiku. My vědci publikujeme výsledky ve vědeckých časopisech a někdy je v rámci popularizace vědy prezentujeme veřejnosti. Zatím jsme ale neměli dostatek příležitostí mluvit s poslanci a těmi, kteří vytvářejí zákony.“
Právě konzervativní zákony a na ně navazující směrnice komplikují využití metod genetických modifikací. Na semináři v Poslanecké sněmovně proto budou mít poslanci možnost vyslechnout si informace podané špičkovými českými odborníky, kteří se profesionálně věnují problematice genetických modifikací a diskutovat s nimi. Profesor Jaroslav Doležel zdůrazňuje, že dobrá informovanost je nezbytná: „Doufám, že tímto seminářem a podobnými aktivitami přispějeme k tomu, že se jednou začnou genetické modifikace využívat. Jejich ignorováním totiž mimo jiné přicházíme o možnost efektivněji získávat kvalitnější a zdravější potraviny a šetřit životní prostředí.“
Genetické modifikace ve světě
Ve Spojených státech, Kanadě, Jižní Americe, Číně nebo Indii se pěstují některé geneticky modifikované plodiny na milionech hektarů. Dosahuje se tím velkých úspor, vyšších výnosů a používá se méně agrochemikálií. V Evropě je legislativa konzervativní, a proto se tady geneticky modifikovaných plodin pěstuje minimum. Ani budoucnost využívání GM technik v Evropě však nevypadá podle profesora Jaroslava Doležela nijak růžově. „Signály z Bruselu naznačují, že Evropa pravděpodobně bude i nadále velmi opatrná. Možná i proto, že si její obyvatelstvo může dovolit zaplatit produkci potravin klasickým způsobem a necítí potřebu zavádět nový druh plodin. A na životní prostředí příliš nemyslí.“
Nová metoda genetického inženýrství napodobuje jevy odehrávající se v přírodě
V současnosti existují dvě základní metody genetických modifikací. U staršího klasického postupu vkládají vědci do organismu cizorodou DNA, která v jeho dědičné informaci zůstává. Tento krok vzbuzuje obavy, že takto modifikovaná DNA může člověku uškodit. To se ale nikdy nepotvrdilo. Nová technologie nazývaná CRISPR umožňuje v dědičné informaci měnit pouze pořadí písmen a v řadě aplikací v dědičné informaci organismu cizorodá DNA nezůstává. Vědci tak napodobují přesně to, co dělá příroda, kdy náhodnými mutacemi vznikají varianty dědičného kódu a mění se vlastnosti rostlin. Problém je, že výhrady, které existovaly vůči první metodě, se bezmyšlenkovitě začínají aplikovat i na novou generaci technik genového inženýrství. Vědci mají podle profesora Jaroslava Doležela obavy, že Evropa v této oblasti opět zaspí: Škody by byly velké. Teď je opravdu hodně důležité, abychom informovali, vysvětlovali a přesvědčili veřejnost, že by bylo dobré začít tyto nové biotechnologie urychleně zavádět.“
Bezpečnost metod genového inženýrství je přísně sledovaná
Každým rokem se na celém světě sklízí GM plodiny z téměř 200 milionů hektarů. Přesto neexistuje ani jedna studie, která by prokázala negativní vliv GM plodiny na zdraví člověka. Výhody zatím podle profesora Jaroslava Doležela jednoznačně převažují: Například tím, že jsou tyto rostliny odolné vůči některým chorobám nebo škůdcům, se zásadním způsobem snižuje množství používaných fungicidů a pesticidů.
