Heterostruktura z grafenu a borofenu by mohla mít speciální vlastnosti využitelné v určitých elektronických aplikacích.
Podobu této struktury ukazuje obrázek, snímek z STM mikroskopu s atomovým rozlišením. Růžová barva znázorňuje borofenovou část, kde se uvnitř šestiúhelníkové struktury vyskytuje další atom (základní jednotkou je pak trojúhelník). Grafen má klasicky podobu šestiúhelníků. Borofen se díky tomu, že jeho struktura není tak rigidní, považuje pro integraci různých 2D materiálů za ideální – dva náhodně zvolené 2D materiály se spolu s největší pravděpodobností do 2D vrstvy nespojí. Borofen se poprvé podařilo připravit až v roce 2015, není dosud zdaleka tak prozkoumán jako grafen.
Postup přípravy heterostruktury byl poměrně jednoduchý, nejprve nechali vědci na substrátu vyrůst grafen, poté při nižší teplotě dokázal borofen na stejném substrátu vyplnit dosud neobsazená místa. Vlastnosti materiálu se na rozhraní mění skokem, nevznikají zde žádné pásy s nepravidelnostmi/kazy, kde jsou vlastnosti chaotické, ani kapsy fungující jako izolanty. Výsledkem kombinace grafenu a borofenu mohou být integrované obvody, kde každý z materiálů bude hrát odlišnou roli.
Červeně borofen, černě grafen. Snímek z STM mikroskopu, šířka obrázku 1,7 nm. Credit: Northwestern University
„Borophene-graphene heterostructures“ Science Advances (2019). DOI: 10.1126/sciadv.aax6444 , https://advances.sciencemag.org/content/5/10/eaax6444
Zdroj: Northwestern University/Phys.org