Loňský unikátní objev tajemné svatyně v Brodku u Prostějova, přezdívaný hanácký Stonehenge, bude usilovat o cenu Národního památkového ústavu. Svatyně kultury zvoncovitých pohárů s několika desítkami keramických nádob, kterou objevili archeologové při výstavbě dálničního přivaděče, je za Olomoucký kraj nominována na cenu Patrimonium pro Futuro v kategorii objev, nález roku. ČTK to řekli zástupci olomouckého pracoviště Národního památkového ústavu (NPÚ).
Archeologové objevili útvar složený z kruhových a obdélníkových rozměrných jam s geometrickou přesností na ploše 20 krát čtyři metry. „Objev vzbuzuje nebývalý odborný a laický zájem nejen u nás, ale i v zahraničí. Jedná se o významný úspěch české vědy, který svým významem snese evropských měřítek. V rovině památkové péče velmi dobře prezentuje funkčnost systému záchrany archeologických památek ohrožených stavební činností,“ uvedl mluvčí olomouckého pracoviště NPÚ Vlastimil Staněk.
Odborníci již dříve uvedli, že šlo nepochybně o předem promyšlenou stavbu, která odrážela tehdejší znalosti geometrie a astronomie. Struktura kultovního areálu byla striktně orientovaná ve směru od východu k západu. „Osmnáct kruhových jam ve dvou souběžných řadách se dvěma dalšími vloženými na východní straně sloužilo pro ukotvení mohutných dřevěných sloupů. Čtveřice obdélníkových prohlubní na západní straně mohly symbolizovat hroby, či obětní místa,“ podotkl Staněk.
Svým charakterem tyto jámy podle odborníků nejvíce připomínají bohatě vybavené mužské hroby příslušníků kultury zvoncovitých pohárů z pozdní doby kamenné (2500 let před naším letopočtem), které však postrádaly jakékoliv stopy po přítomnosti lidských kosterních pozůstatků. „Hroby“ tak byly zřejmě pouze symbolické. „Bylo v nich nalezeno asi 40 keramických nádob, především zvoncovitých pohárů s příznačným dekorem včetně dalších předmětů z kovu a kostí, kamenné nátepní destičky lukostřelců, korálky z jantaru, zlaté a stříbrné ozdoby i zbytky textilií,“ doplníl zástupce památkářů.
Na odhalování tajemství pravěké svatyně pracovali odborníci i po ukončení prací, podařilo se jim například laboratorně rekonstruovat desítky nalezených keramických nádob, ve Vídni byla analyzována takřka 4500 let stará textilie a na pařížské univerzitě byly podrobně prostudovány předměty související s lukostřelbou – nalezené nátepní destičky a hroty šípů. „Pomalými krůčky tedy směřujeme ke komplexnímu vyhodnocení našeho objevu, které by mělo být následně publikováno formou monografie,“ uvedl Pavel Fojtík z Ústavu archeologické památkové péče Brno.
Poznámka Pavel Houser: „Hanácký Stonehenge“ je ovšem úžasný název.