Sciencemag.cz
Doporučujeme
Chronická infekce virem hepatitidy C (HCV) není spojena pouze s drogovým prostředím. V České republice žije přibližně 40 000 infikovaných osob, které drogy nikdy neužívaly. Tito lidé z tzv. běžné populace bohužel unikají testování. Nejdůležitějším předpokladem pro uzdravení a zamezení dalšího šíření infekce je přitom její včasné odhalení a rychlé zahájení léčby. Rizikovou skupinou jsou i diabetici. Podle nových zjištění totiž HCV může napomoci vzniku cukrovky. Dobrou zprávou je podle Institutu klinické a experimentální medicíny celkový pokles nakažených i transplantovaných v souvislosti s HCV. Problematiku připomíná každý rok 28. července Světový den hepatitidy.
Testování běžné populace na hepatitidu typu C je obtížné. Infekce může i desítky let probíhat zcela bezpříznakově. Testování se doporučuje u lidí, kteří se v minulosti dopustili tzv. rizikového chování, tj. aplikovali si (i jednorázově) drogu do žíly, nechali si udělat amatérské tetování nebo piercing, měli pohlavní styk s neznámou osobou. Ke zmíněným aktivitám se ale lidé neochotně přiznávají i lékařům. Proto by se jich měli na tyto věci aktivně vyptávat.
Novým zjištěním je skutečnost, že virus hepatitidy C napomáhá vzniku cukrovky. Testovat na přítomnost viru hepatitidy C by se tak měli všichni diabetici. „V naší ambulanci má vyšší jaterní testy celá řada pacientů s diabetem. Roky jsme jejich zvýšení přičítali ztučnění jater a konzumaci alkoholu, nyní již víme, že test na hepatitidu C bychom měli provést alespoň jednou u každého diabetika,” říká MUDr. Robert Bém, Ph.D. MHA, vedoucí lékař ambulance Kliniky diabetologie IKEM. Lidé infikovaní HCV mají větší pravděpodobnost, že vykazují zvýšenou rezistenci na inzulin. To znamená, že jejich tělo nedokáže inzulin efektivně využít, což může vést k rozvoji diabetu 2. typu nebo zhoršit existující diabetické stavy. Diabetes a hepatitida C mají také některé společné rizikové faktory. Mezi nimi špatná strava, obezita nebo infekce přenášená krví. Tyto faktory mohou u jedince přispět k výskytu obou onemocnění.
Zvláštní rizikovou skupinou jsou také lidé, kteří dostali krevní transfuzi před rokem 1992, kdy virus hepatitidy C ještě nebyl objeven a krev se na ni netestovala. I přesto, že onemocnění může probíhat roky s minimálními příznaky, hepatitida typu C svým nositelům téměř ve všech případech přivodí fibrózu a cirhózu jater. Nejzávažnějšími komplikacemi jsou ale selhání a nádory jater, které bez včasné transplantace mohou vést až ke smrti. „To, že jsme dostali krevní transfuzi, při operaci nebo při porodu, si málokdo pamatuje. Ale i po více než třiceti letech můžeme mít na tento okamžik památku, a to hepatitidu C,“ říká zástupkyně přednosty pro klinickou hepatologii MUDr. Soňa Fraňková, Ph.D. z Kliniky hepatogastroenterologie IKEM. Právě tito pacienti přicházejí k léčbě velmi pozdě, často již s pokročilou jaterní cirhózou.
Hledat osoby s hepatitidou C v běžné populaci je složité. Důležité je zaměření se na lidi s vyšším rizikem infekce. „V prosinci 2022 byl vydán Klinický doporučený postup ‚Časná diagnostika a léčba
chronické virové hepatitidy C‘ vytvořený kolektivem autorů pod vedení prof. MUDr. Petra Urbánka z ÚVN v Praze. Dokument jednoznačně definuje rizikové skupiny obyvatel, u kterých by test na přítomnost hepatitidy C měl být proveden,“ říká doc. MUDr. Jan Šperl, CSc., vedoucí centra pro bezinterferonovou léčbu HCV infekce Kliniky hepatogastroenterologie IKEM. „Považujeme za nesmírně důležité rozšířit povědomí o tomto dokumentu mezi lékaři,” dodává. Vyhledávání infikovaných osob v běžné populaci se totiž musí účastnit nejen praktičtí lékaři, ale i řada dalších odborníků, např. již zmínění diabetologové, gynekologové a další. Lidé, kteří tuší, že by mohli být infikováni, se často testování vyhýbají, protože hepatitida C představuje závažné společenské stigma. Přitom současná léčba je dokáže zbavit infekce během 2–3 měsíců bez nežádoucích účinků léků a ani není třeba provádět jaterní biopsii.
V současné době se v hepatologické ambulanci v IKEM léčí ročně průměrně 250 pacientů s hepatitidou C, v dřívější době jich byla většina po orgánových transplantacích, ti ale naštěstí rychle ubývají. „Vedení Institutu vytvořilo příznivé podmínky pro léčbu hepatitidy C v IKEM jak pro lékaře, tak pro pacienty. Nikdo z pacientů, kteří se chtějí léčit, se nemusí obávat, že bude odmítnut. Zabránit transplantaci jater pro hepatitidu C již umíme, díky tomu můžeme transplantaci jater poskytnout více pacientům s nádory jater a se vzácnými chorobami. Od zavedení léčby přímo působícími antivirotiky v roce 2014 jsme v IKEM úspěšně vyléčili hepatitidu C u více než 1700 pacientů,“ říká ředitel IKEM Ing. Michal Stiborek, MBA. PŘÍBĚH PACIENTKY PANÍ ŽÁRSKÉ
